Vysoce postavení Rusové prchají ze země. Pomáhá jim známý aktivista

Vladimir Osečkin popisuje, jak obcházel s talíři se špagetami pro své děti jídelní stůl, když spatřil, jak po stěně tančí červená tečka laseru. Věděl, co přijde. Rychle zhasnul světla, se ženou stáhli děti k zemi a spěchali do jiné části bytu. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem. O Osečkinově činnosti píše web stanice CNN.

"V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu," řekl Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu. Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.

Ruský prezident Vladimir Putin již mnohokrát prokázal, že je odhodlaný zneškodnit nepřátele Kremlu i za hranicemi Ruska. Na Osečkina byl v Rusku vydán zatykač v nepřítomnosti a je na seznamu hledaných osob. Francie mu nabídla útočiště, najít bezpečí je ale mnohem těžší. Jeho prací jakožto investigativního novináře a protikorupčního aktivisty je znát tajemství ruského státu, což do jisté míry pomáhá. Dvakrát, vypověděl Osečkin, se k němu dostal dříve tip, že se ho někdo chystá zavraždit, než samotný vrah.

V roce 2011 založil Gulagu.net, lidskoprávní organizaci bojující proti korupci a mučení v Rusku, která vedla sérii vyšetřování ruských institucí, které vinila z různých zločinů. Práce Gulagu.net nicméně nabyla mezinárodního rozměru poté, co se ruské tanky loni v únoru převalily přes ukrajinskou hranici. Jedno z vyšetřování, které se zabývalo údajným znásilňováním mužů držených v ruských věznicích, se stalo podnětem pro skupinu důstojníků Federální služby bezpečnosti (FSB), aby se stali whistleblowery. Gulag.net poté zveřejnil sérii dopisů, údajně od zaměstnanců FSB, ve kterých vyjadřovali nesouhlas se směřováním Ruska a válkou na Ukrajině.

Putinova takzvaná speciální vojenská operace přiměla řadu ruských úředníků, aby svou zemi opustili. Jejich počty převyšuje už jen počet lidí, kteří prchali před zářijovou "částečnou mobilizací". "Každý den nás teď někdo žádá o pomoc," říká Osečkin. Dodává, že mnozí jsou řadoví vojáci, jsou mezi nimi ale i větší ryby, například bývalý ministr nebo armádní generál. CNN se podařilo potvrdit totožnost bývalého důstojníka FSB a žoldnéře z Wagnerovy skupiny, kteří se na Osečkina obrátili.

Součástí cesty z Ruska skrze Osečkinovu síť je dohoda o poskytnutí citlivých informací o vnitřním fungování Ruska. Některé z těchto informací končí v rukách evropských zpravodajců, s nimiž Osečkin pravidelně spolupracuje. Osečkin uznává, že o některé z předaných informací má lidskoprávní organizace jen malý zájem, západní rozvědky mají ale jiné priority.

Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel. "Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořti větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb," řekl Yakovleff, podle kterého dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují.

"Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte," dodává Yakovleff.

Jednou z přeběhlic je 32letá Marija Dmitrijevová, která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství. Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě. Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie. V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl.

Osečkin dodal, že se obává pokusů Moskvy infiltrovat jeho organizaci a narušit jeho práci. Jeho kolegové proto ověřují identitu všech, kterým pomáhají.

"Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, a tak jsem tady. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: 'Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?'," říká Yakovleff.

Emran Navruzbekov, bývalý důstojník FSB, uvedl, že zoufalství z ruských šancí na Ukrajině přimělo mnoho jeho kolegů začít hledat způsoby, jak uniknout. Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Dmitrijevovou. Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. "Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek," prohlásila Dmitrijevová.

Osečkin uvedl, že v případech zběhnutí mnoha Rusů hrál roli jejich ukrajinský původ nebo vazby, které na Ukrajinu mají. Kvůli těm se po ruské invazi do sousední země připojili k novinářům a ochráncům lidských práv z Ruska. "V téhle válce není pravda. Je to válka jednoho muže, který chce zachránit svoji moc, svoji nadvládu nad Ruskem a který ho chce dostat do světových dějin a školních učebnic," řekl Osečkin.

Související

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

Více souvisejících

Rusko Vladimir Osečkin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 8 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 9 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 10 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 12 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 13 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 16 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy