Vysoce postavení Rusové prchají ze země. Pomáhá jim známý aktivista

Vladimir Osečkin popisuje, jak obcházel s talíři se špagetami pro své děti jídelní stůl, když spatřil, jak po stěně tančí červená tečka laseru. Věděl, co přijde. Rychle zhasnul světla, se ženou stáhli děti k zemi a spěchali do jiné části bytu. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem. O Osečkinově činnosti píše web stanice CNN.

"V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu," řekl Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu. Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.

Ruský prezident Vladimir Putin již mnohokrát prokázal, že je odhodlaný zneškodnit nepřátele Kremlu i za hranicemi Ruska. Na Osečkina byl v Rusku vydán zatykač v nepřítomnosti a je na seznamu hledaných osob. Francie mu nabídla útočiště, najít bezpečí je ale mnohem těžší. Jeho prací jakožto investigativního novináře a protikorupčního aktivisty je znát tajemství ruského státu, což do jisté míry pomáhá. Dvakrát, vypověděl Osečkin, se k němu dostal dříve tip, že se ho někdo chystá zavraždit, než samotný vrah.

V roce 2011 založil Gulagu.net, lidskoprávní organizaci bojující proti korupci a mučení v Rusku, která vedla sérii vyšetřování ruských institucí, které vinila z různých zločinů. Práce Gulagu.net nicméně nabyla mezinárodního rozměru poté, co se ruské tanky loni v únoru převalily přes ukrajinskou hranici. Jedno z vyšetřování, které se zabývalo údajným znásilňováním mužů držených v ruských věznicích, se stalo podnětem pro skupinu důstojníků Federální služby bezpečnosti (FSB), aby se stali whistleblowery. Gulag.net poté zveřejnil sérii dopisů, údajně od zaměstnanců FSB, ve kterých vyjadřovali nesouhlas se směřováním Ruska a válkou na Ukrajině.

Putinova takzvaná speciální vojenská operace přiměla řadu ruských úředníků, aby svou zemi opustili. Jejich počty převyšuje už jen počet lidí, kteří prchali před zářijovou "částečnou mobilizací". "Každý den nás teď někdo žádá o pomoc," říká Osečkin. Dodává, že mnozí jsou řadoví vojáci, jsou mezi nimi ale i větší ryby, například bývalý ministr nebo armádní generál. CNN se podařilo potvrdit totožnost bývalého důstojníka FSB a žoldnéře z Wagnerovy skupiny, kteří se na Osečkina obrátili.

Součástí cesty z Ruska skrze Osečkinovu síť je dohoda o poskytnutí citlivých informací o vnitřním fungování Ruska. Některé z těchto informací končí v rukách evropských zpravodajců, s nimiž Osečkin pravidelně spolupracuje. Osečkin uznává, že o některé z předaných informací má lidskoprávní organizace jen malý zájem, západní rozvědky mají ale jiné priority.

Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel. "Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořti větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb," řekl Yakovleff, podle kterého dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují.

"Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte," dodává Yakovleff.

Jednou z přeběhlic je 32letá Marija Dmitrijevová, která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství. Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě. Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie. V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl.

Osečkin dodal, že se obává pokusů Moskvy infiltrovat jeho organizaci a narušit jeho práci. Jeho kolegové proto ověřují identitu všech, kterým pomáhají.

"Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, a tak jsem tady. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: 'Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?'," říká Yakovleff.

Emran Navruzbekov, bývalý důstojník FSB, uvedl, že zoufalství z ruských šancí na Ukrajině přimělo mnoho jeho kolegů začít hledat způsoby, jak uniknout. Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Dmitrijevovou. Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. "Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek," prohlásila Dmitrijevová.

Osečkin uvedl, že v případech zběhnutí mnoha Rusů hrál roli jejich ukrajinský původ nebo vazby, které na Ukrajinu mají. Kvůli těm se po ruské invazi do sousední země připojili k novinářům a ochráncům lidských práv z Ruska. "V téhle válce není pravda. Je to válka jednoho muže, který chce zachránit svoji moc, svoji nadvládu nad Ruskem a který ho chce dostat do světových dějin a školních učebnic," řekl Osečkin.

Související

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 
Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

Více souvisejících

Rusko Vladimir Osečkin

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 56 minutami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy