Vladimir Osečkin popisuje, jak obcházel s talíři se špagetami pro své děti jídelní stůl, když spatřil, jak po stěně tančí červená tečka laseru. Věděl, co přijde. Rychle zhasnul světla, se ženou stáhli děti k zemi a spěchali do jiné části bytu. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem. O Osečkinově činnosti píše web stanice CNN.
"V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu," řekl Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu. Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.
Ruský prezident Vladimir Putin již mnohokrát prokázal, že je odhodlaný zneškodnit nepřátele Kremlu i za hranicemi Ruska. Na Osečkina byl v Rusku vydán zatykač v nepřítomnosti a je na seznamu hledaných osob. Francie mu nabídla útočiště, najít bezpečí je ale mnohem těžší. Jeho prací jakožto investigativního novináře a protikorupčního aktivisty je znát tajemství ruského státu, což do jisté míry pomáhá. Dvakrát, vypověděl Osečkin, se k němu dostal dříve tip, že se ho někdo chystá zavraždit, než samotný vrah.
V roce 2011 založil Gulagu.net, lidskoprávní organizaci bojující proti korupci a mučení v Rusku, která vedla sérii vyšetřování ruských institucí, které vinila z různých zločinů. Práce Gulagu.net nicméně nabyla mezinárodního rozměru poté, co se ruské tanky loni v únoru převalily přes ukrajinskou hranici. Jedno z vyšetřování, které se zabývalo údajným znásilňováním mužů držených v ruských věznicích, se stalo podnětem pro skupinu důstojníků Federální služby bezpečnosti (FSB), aby se stali whistleblowery. Gulag.net poté zveřejnil sérii dopisů, údajně od zaměstnanců FSB, ve kterých vyjadřovali nesouhlas se směřováním Ruska a válkou na Ukrajině.
Putinova takzvaná speciální vojenská operace přiměla řadu ruských úředníků, aby svou zemi opustili. Jejich počty převyšuje už jen počet lidí, kteří prchali před zářijovou "částečnou mobilizací". "Každý den nás teď někdo žádá o pomoc," říká Osečkin. Dodává, že mnozí jsou řadoví vojáci, jsou mezi nimi ale i větší ryby, například bývalý ministr nebo armádní generál. CNN se podařilo potvrdit totožnost bývalého důstojníka FSB a žoldnéře z Wagnerovy skupiny, kteří se na Osečkina obrátili.
Součástí cesty z Ruska skrze Osečkinovu síť je dohoda o poskytnutí citlivých informací o vnitřním fungování Ruska. Některé z těchto informací končí v rukách evropských zpravodajců, s nimiž Osečkin pravidelně spolupracuje. Osečkin uznává, že o některé z předaných informací má lidskoprávní organizace jen malý zájem, západní rozvědky mají ale jiné priority.
Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel. "Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořti větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb," řekl Yakovleff, podle kterého dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují.
"Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte," dodává Yakovleff.
Jednou z přeběhlic je 32letá Marija Dmitrijevová, která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství. Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě. Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie. V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl.
Osečkin dodal, že se obává pokusů Moskvy infiltrovat jeho organizaci a narušit jeho práci. Jeho kolegové proto ověřují identitu všech, kterým pomáhají.
"Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, a tak jsem tady. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: 'Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?'," říká Yakovleff.
Emran Navruzbekov, bývalý důstojník FSB, uvedl, že zoufalství z ruských šancí na Ukrajině přimělo mnoho jeho kolegů začít hledat způsoby, jak uniknout. Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Dmitrijevovou. Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. "Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek," prohlásila Dmitrijevová.
Osečkin uvedl, že v případech zběhnutí mnoha Rusů hrál roli jejich ukrajinský původ nebo vazby, které na Ukrajinu mají. Kvůli těm se po ruské invazi do sousední země připojili k novinářům a ochráncům lidských práv z Ruska. "V téhle válce není pravda. Je to válka jednoho muže, který chce zachránit svoji moc, svoji nadvládu nad Ruskem a který ho chce dostat do světových dějin a školních učebnic," řekl Osečkin.
Související
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
Na válku jsme připraveni. Pokud Rusko napadne NATO, zničíme ho, varuje šéf Luftwaffe
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák