Vladimir Osečkin popisuje, jak obcházel s talíři se špagetami pro své děti jídelní stůl, když spatřil, jak po stěně tančí červená tečka laseru. Věděl, co přijde. Rychle zhasnul světla, se ženou stáhli děti k zemi a spěchali do jiné části bytu. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem. O Osečkinově činnosti píše web stanice CNN.
"V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu," řekl Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu. Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.
Ruský prezident Vladimir Putin již mnohokrát prokázal, že je odhodlaný zneškodnit nepřátele Kremlu i za hranicemi Ruska. Na Osečkina byl v Rusku vydán zatykač v nepřítomnosti a je na seznamu hledaných osob. Francie mu nabídla útočiště, najít bezpečí je ale mnohem těžší. Jeho prací jakožto investigativního novináře a protikorupčního aktivisty je znát tajemství ruského státu, což do jisté míry pomáhá. Dvakrát, vypověděl Osečkin, se k němu dostal dříve tip, že se ho někdo chystá zavraždit, než samotný vrah.
V roce 2011 založil Gulagu.net, lidskoprávní organizaci bojující proti korupci a mučení v Rusku, která vedla sérii vyšetřování ruských institucí, které vinila z různých zločinů. Práce Gulagu.net nicméně nabyla mezinárodního rozměru poté, co se ruské tanky loni v únoru převalily přes ukrajinskou hranici. Jedno z vyšetřování, které se zabývalo údajným znásilňováním mužů držených v ruských věznicích, se stalo podnětem pro skupinu důstojníků Federální služby bezpečnosti (FSB), aby se stali whistleblowery. Gulag.net poté zveřejnil sérii dopisů, údajně od zaměstnanců FSB, ve kterých vyjadřovali nesouhlas se směřováním Ruska a válkou na Ukrajině.
Putinova takzvaná speciální vojenská operace přiměla řadu ruských úředníků, aby svou zemi opustili. Jejich počty převyšuje už jen počet lidí, kteří prchali před zářijovou "částečnou mobilizací". "Každý den nás teď někdo žádá o pomoc," říká Osečkin. Dodává, že mnozí jsou řadoví vojáci, jsou mezi nimi ale i větší ryby, například bývalý ministr nebo armádní generál. CNN se podařilo potvrdit totožnost bývalého důstojníka FSB a žoldnéře z Wagnerovy skupiny, kteří se na Osečkina obrátili.
Součástí cesty z Ruska skrze Osečkinovu síť je dohoda o poskytnutí citlivých informací o vnitřním fungování Ruska. Některé z těchto informací končí v rukách evropských zpravodajců, s nimiž Osečkin pravidelně spolupracuje. Osečkin uznává, že o některé z předaných informací má lidskoprávní organizace jen malý zájem, západní rozvědky mají ale jiné priority.
Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel. "Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořti větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb," řekl Yakovleff, podle kterého dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují.
"Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte," dodává Yakovleff.
Jednou z přeběhlic je 32letá Marija Dmitrijevová, která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství. Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě. Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie. V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl.
Osečkin dodal, že se obává pokusů Moskvy infiltrovat jeho organizaci a narušit jeho práci. Jeho kolegové proto ověřují identitu všech, kterým pomáhají.
"Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, a tak jsem tady. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: 'Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?'," říká Yakovleff.
Emran Navruzbekov, bývalý důstojník FSB, uvedl, že zoufalství z ruských šancí na Ukrajině přimělo mnoho jeho kolegů začít hledat způsoby, jak uniknout. Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Dmitrijevovou. Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. "Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek," prohlásila Dmitrijevová.
Osečkin uvedl, že v případech zběhnutí mnoha Rusů hrál roli jejich ukrajinský původ nebo vazby, které na Ukrajinu mají. Kvůli těm se po ruské invazi do sousední země připojili k novinářům a ochráncům lidských práv z Ruska. "V téhle válce není pravda. Je to válka jednoho muže, který chce zachránit svoji moc, svoji nadvládu nad Ruskem a který ho chce dostat do světových dějin a školních učebnic," řekl Osečkin.
Související
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
před 2 hodinami
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
před 2 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 3 hodinami
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 4 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 5 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 6 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 7 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 7 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 8 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 9 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 10 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 11 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 11 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 12 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 13 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 14 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.
Zdroj: Libor Novák