Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

V kuloárech evropských vlád se o Trumpových krocích mluví jako o „šílenství“. Zatímco dříve byly jeho výroky o nákupu Grónska považovány za výstřední nápad, dnes jde o tvrdou realitu doprovázenou ekonomickým vydíráním. Evropští představitelé si kladou otázku, zda se Trump po nedávné operaci ve Venezuele nenachází v permanentním „válečném režimu“, kde neuznává suverenitu ani u svých nejbližších partnerů.

Změna v americké politice je v Bruselu i Londýně vnímána jako trvalý posun, na který už nelze reagovat pouhým vyčkáváním. Přední diplomaté se shodují, že Spojené státy pod Trumpovým vedením přestaly být spolehlivým obchodním i bezpečnostním spojencem. Tato nová realita nutí Evropu k urychlenému budování vlastních struktur, které by dokázaly fungovat zcela nezávisle na Washingtonu.

Zárodkem této nové architektury se stala takzvaná „koalice ochotných“. Tato skupina, která původně vznikla pro koordinaci pomoci Ukrajině bez přímé závislosti na USA, nyní slouží jako základ pro širší spojenectví. Národní bezpečnostní poradci z 35 zemí jsou v neustálém kontaktu a hledají multilaterální řešení situací, ve kterých je současná americká administrativa vnímána spíše jako překážka než jako partner.

Klíčoví evropští lídři, jako je německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer, vytvořili neformální, ale velmi aktivní komunikační kanál známý jako „Washingtonská skupina“. Prostřednictvím společných chatů koordinují své reakce na Trumpovy nepředvídatelné kroky v reálném čase. Tento vysoký stupeň osobní důvěry mezi lídry je v historii evropské integrace bezprecedentní.

Krize kolem Grónska navíc oživila debatu o vytvoření skutečné evropské armády. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius nedávno navrhl vznik stálých evropských sil o síle 100 000 vojáků, které by nahradily americkou přítomnost na kontinentu. Podle něj je načase přestat spoléhat na „bonsajové armády“ jednotlivých států a vytvořit jednotnou sílu schopnou odstrašit protivníky i bez pomoci NATO v jeho současné podobě.

Zajímavým prvkem rodící se aliance je role Ukrajiny. Ta disponuje nejzkušenější a nejmilitarizovanější armádou v Evropě, což z ní dělá logického partnera pro budoucí bezpečnostní blok. Pokud by se ukrajinské síly propojily s vojenským potenciálem Francie, Německa a Británie, vznikla by mocnost disponující jak jadernými zbraněmi, tak obrovskými zkušenostmi z moderního bojiště.

Evropská unie se nyní chystá na mimořádný summit, kde se má doladit jednotná odpověď na Trumpův arktický nátlak. Ve hře je aktivace „velké obchodní bazuky“ v podobě protiopatření proti ekonomickému nátlaku. Zatímco Trump směřuje do Davosu s očekáváním, že Evropu zlomí, evropští lídři vzkazují, že jejich solidarita s Dánskem a Grónskem je neotřesitelná.