Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Součástí nových kroků bude také vydání velkého množství dodatečných povolení pro vyhledávací a exhumační práce na Volyni. Kyjev plánuje posílit dialog mezi ukrajinskou a polskou společností a rozšířit kapacity Ukrajinského institutu národní paměti. Jeho šéf Oleksandr Alfiorov má v nejbližší době předložit ucelené systémové návrhy, přičemž prezident již požádal vládní představitele a příslušný parlamentní výbor, aby zvážili navýšení finanční i jiné podpory pro tuto instituci s cílem důstojně reprezentovat ukrajinské zájmy.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávné přijetí rezoluce polského Sejmu, která připomíná výročí tragických událostí na Volyni z let 1943 až 1944. K uctění památky obětí se vyjádřil i polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, který během pietních akcí přímo v regionu zdůraznil nezbytnost usmíření a odmítl roztáčení spirály nenávisti mezi oběma národy.

Během této tragické kapitoly druhé světové války zmasakrovali ukrajinští nacionalisté z řad UPA podle odhadů historiků 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí, což Polsko oficiálně označuje za genocidu. Dlouholeté spory o historické hodnocení těchto událostí sice po ruské invazi z února 2022 dočasně překrylo silné strategické spojenectví proti Moskvě, v posledních týdnech se však vzájemné vazby dostaly do nejhlubší krize od začátku konfliktu.

Bezprostředním spouštěčem nynějšího napětí se stalo květnové rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který udělil elitní vojenské jednotce čestný přídomek „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády – UPA“. Pro polskou veřejnost a politickou scénu představuje tato zkratka symbol brutálních etnických čistek.

Reakce Varšavy byla bezprecedentní. Polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice, s prohlášením, že Kyjev není mentálně připraven stát se součástí evropské rodiny, kde se neoslavují vrazi civilistů. Zelenskyj následně řád zaslal zpět poštou a vlnu solidarity projevili i další ukrajinští představitelé vrácením svých polských ocenění.

Ve snaze odvrátit trvalé poškození vztahů a zabránit možnému zablokování vstupu do Evropské unie však ukrajinský prezident oznámil zásadní obrat v dosavadní politice vůči Varšavě. Po mimořádném jednání vlády deklaroval, že Evropa potřebuje rovnoprávné a sousedské vztahy postavené na vzájemném respektu. Kyjev se proto rozhodl plně otevřít veškeré archivy Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Služby zahraniční rozvědky, které obsahují dosud utajované materiály k tragickým událostem na Volyni.

Tento krok doprovází také zásadní rozhodnutí vydat velký počet dodatečných povolení k vyhledávání masových hrobů a provádění exhumací polských obětí přímo na ukrajinském území. Právě nemožnost identifikovat a důstojně pohřbít tisíce zavražděných Poláků patřila k dlouhodobým výtkám ze strany Varšavy, přičemž polský premiér Donald Tusk nedávno slíbil postavit ve Varšavě speciální zeď paměti se jmény identifikovaných obětí.