Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

V této souvislosti Zelenskyj vyzdvihl zejména pomoc Německa, Norska a Nizozemska. Aby přiblížil realitu války, nechal na obrazovkách za sebou promítat drastické záběry ruských úderů, k nimž došlo i během jeho nynějšího pobytu v Mnichově. Uvedl, že jen za letošní leden musela Ukrajina čelit šesti tisícům útočných dronů Šáhid, více než 150 raketám a pěti tisícům řízených bomb. Vyzval přítomné, aby si takovou zkázu představili ve svých vlastních městech.

Prezident varoval, že rizika se s pokračující válkou neustále vyvíjejí k horšímu. Drony Šáhid mají nyní proudové motory, létají v jiných výškách a operátoři je řídí v reálném čase. Čím déle konflikt trvá, tím více zdrojů agresor získává a tím nebezpečnější je evoluce zbraní i samotného Vladimira Putina. Zelenskyj vyjádřil frustraci nad tím, že Ukrajina musí na klíčové dodávky čekat měsíce i roky, přestože v této situaci záleží na každém dni.

Zelenskyj se ostře opřel také do íránského režimu. Poukázal na to, že ačkoliv Ukrajina nemá s Íránem žádné hranice ani přímé spory, Teherán nadále prodává Rusku drony, které zabíjejí ukrajinské občany. Podle něj tento režim napáchal a ještě může napáchat více škod než mnohé jiné diktatury za celé století, a proto musí být okamžitě zastaven.

Za nejlepší „zachycovač“ ruských agresivních plánů označil Zelenskyj jednotu Západu. Rusko podle něj neinvestuje pouze do zbraní, ale především do snahy tuto jednotu v Evropě a v euroatlantickém prostoru rozbít. Zatímco Ukrajině pomáhají desítky zemí od Británie po Japonsko, Rusko se opírá o komplice, jako je Severní Korea nebo čínské firmy dodávající klíčové komponenty. Zdůraznil také nutnost definitivně zastavit ruskou „stínovou flotilu“ tankerů, která financuje válku.

Prezident uvedl konkrétní čísla o ruských ztrátách: v prosinci a lednu přišlo Rusko o více než 30 až 35 tisíc vojáků. Aktuálně prý agresor platí životy 156 vojáků za každý získaný kilometr ukrajinského území. Ukrajinským cílem je zvýšit tento počet na 50 tisíc padlých měsíčně, aby byla cena za pokračování války pro Putina neúnosná. Zelenskyj dodal, že ukrajinský odpor je to, co aktuálně chrání svobodu Polska, Pobaltí či Rumunska.

Během projevu došlo i na osobní výpad vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Zelenskyj rozzlobeně poznamenal, že zatímco „jeden Viktor“ přemýšlí jen o tom, jak si naplnit břicho, měl by raději uvažovat o tom, jak posílit armádu, aby se ruské tanky jednou nevrátily do ulic Budapešti.

Zelenskyj zdůraznil, že nikdo z Ukrajinců si nevybral být hrdinou, ale Putinovi už na ničem jiném než na válce nezáleží. Ruský prezident se podle něj raději radí s carem Petrem Velikým nebo carevnou Kateřinou o územních ziscích, než s kýmkoliv živým o skutečném životě. Varoval, že Putin je otrokem této války, a proto Ukrajina potřebuje neprůstřelné bezpečnostní záruky, které zajistí trvalý mír.

Prezident si také rýpl do minulé americké administrativy. Vzpomínal, jak nejlepší rada, kterou tehdy od generála Marka Milleyho dostal, zněla: „kopejte zákopy“. Zelenskyj se ptal, co by slyšeli spojenci na východním křídle NATO, kdyby ruská vojska vstoupila například do Litvy. Apeloval na to, aby Evropa měla vlastní schopnost reagovat, a podotkl, že je nechytré držet nejsilnější armádu v Evropě – tu ukrajinskou – mimo struktury NATO.

S odkazem na sportovkyni vyloučenou z olympiády za připomínku padlých atletů Zelenskyj zopakoval, že Rusko nesmí dostat žádnou naději, že mu jeho zločiny projdou. Podle jeho zkušeností byla Moskva nejvíce ochotná k jednání ve chvíli, kdy ji Ukrajina zasáhla hluboko v jejím vnitrozemí. „Čím silnější jsme, tím realističtější je mír,“ prohlásil.

K nadcházejícím rozhovorům v Ženevě se vyjádřil skepticky. Kritizoval, že strany mluví o úplně jiných věcech – Rusové o blíže nespecifikovaném „duchu Anchorage“ z jednání s Trumpem, zatímco Američané až příliš často zmiňují ústupky ze strany Ukrajiny. Evropa navíc u stolu prakticky chybí, což označil za velkou chybu.

Zelenskyj varoval před historickými paralelami a srovnal současné dění s Mnichovskou dohodou z roku 1938. Podle něj je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír, stejně jako bylo iluzorní věřit, že obětování Československa zachrání Evropu před velkou válkou. Cílem Ukrajiny je dosáhnout takové dohody, aby se za několik let civilizovaný svět nemusel znovu omlouvat za další válečný konflikt.