Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě

Napětí kolem volebního kalendáře rozvířila zpráva deníku Financial Times, která naznačila, že Kyjev pod tlakem Washingtonu připravuje oba hlasovací akty na letošní jaro. Spekuluje se o termínu do 15. května, který by údajně vyhovoval americké administrativě v souvislosti s jejími vlastními politickými cykly. Zelenskyj však tyto informace označil za politické fámy a zdůraznil, že o údajném plánu na jarní volby se poprvé dočetl právě v médiích.

Hlavní překážkou zůstává platné stanné právo, které bylo v reakci na agresi vyhlášeno v únoru 2022. Současná ukrajinská legislativa výslovně zakazuje konání prezidentských i parlamentních voleb, stejně jako referend, po dobu trvání tohoto výjimečného režimu. Zelenskyj stanné právo pravidelně prodlužuje, přičemž aktuální termín vyprší 4. května 2026. Bez jeho zrušení nebo zásadní změny zákona jsou jakékoli volební plány právně neuskutečnitelné.

Prezidentova kancelář argumentuje především bezpečností občanů. „Pokud Rusové každý den zabíjejí lidi, jak můžeme v nadcházejících týdnech vážně uvažovat o volbách?“ zní z oficiálních míst. Úřady zdůrazňují, že nikdo není proti demokratickému procesu, ale podmínky pro něj musí být fér. To zahrnuje ochranu volebních místností před nálety i zajištění možnosti hlasovat pro miliony uprchlíků v zahraničí a vojáky na frontové linii.

Diskuse o referendu se objevily v souvislosti s případnou mírovou dohodou podporovanou Spojenými státy. Zelenskyj již dříve prohlásil, že o jakýchkoli územních ústupcích nebo zásadních změnách v rámci mírového rámce musí rozhodnout ukrajinský lid. Právní experti však varují, že organizace referenda je stejně složitá jako organizace voleb a podléhá stejným omezením plynoucím ze stanného práva.

Podle analytiků z nevládní organizace OPORA je zapotřebí minimálně šestiměsíční přechodné období mezi koncem stanného práva a zahájením předvolební kampaně. Olha Aivazovska, předsedkyně správní rady OPORA, upozorňuje, že debaty o legislativních změnách ukazují, jak optimistické jsou i tyto časové rámce. Rychle zorganizované volby by mohly být vnímány jako nelegitimní, což by nahrávalo ruské propagandě.

Zprávy o tlaku ze strany USA naznačují, že Washington chce vidět konec války nebo alespoň jasný politický posun do začátku léta 2026. Důvodem je pravděpodobně snaha vyřešit ukrajinskou otázku před vrcholící kampaní k americkým volbám do Kongresu. Zelenskyj potvrdil, že Spojené státy téma voleb zmínily, ale popřel, že by Kyjev dostal přímý požadavek na jejich konání dříve, než bude uzavřeno příměří.

Dalším faktorem je postoj Ruska. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v únoru prohlásil, že jednání o ukončení války jsou stále daleko od konce. Moskva navíc opakovaně zpochybňuje legitimitu současné ukrajinské vlády, což v Kyjevě vzbuzuje obavy, že Rusko bude chtít volební proces využít k destabilizaci vnitřní situace na Ukrajině.

Veřejné mínění na Ukrajině zůstává rozdělené. Podle lednového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie podporuje konání referenda o mírové dohodě asi 55 % dotázaných, zatímco 32 % je proti. Ochota k samotným volbám během aktivních bojů je však výrazně nižší, neboť lidé prioritně vnímají rizika spojená s bezpečností a možným narušením jednoty země.

Zatímco expertní skupiny pracují na návrzích úprav volebního zákoníku, které by umožnily hlasování v „post-konfliktním“ období, politická realita zůstává svázána frontovou linií. Zelenskyj uzavřel své vyjádření s tím, že k politice se země vrátí až ve chvíli, kdy budou existovat nezbytné bezpečnostní záruky. Do té doby zůstávají zprávy o jarních volbách pouze neoficiálními scénáři mezinárodní diplomacie.