Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Zelenskyj uvedl, že dosavadní nabídka USA počítala s 15letou zárukou, on však trvá na delším a právně závazném dokumentu. Ten by měl přesně specifikovat americkou pomoc evropským jednotkám, které by měly na bezpečnost po uzavření míru v zemi dohlížet.

Prezident zároveň kritizoval, že se v mezinárodních kruzích často mluví o ústupcích pouze ze strany Ukrajiny, nikoliv Ruska. Jako příklad uvedl americký návrh na stažení z Donbasu, což Zelenskyj odmítl s tím, že na tomto území stále žijí ukrajinští občané.

Dalším důležitým bodem Zelenského projevu byla výzva k stanovení jasného data vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Někteří představitelé EU přitom zmiňují již rok 2027. Ukrajinský lídr si rovněž postěžoval na absenci evropských zástupců u hlavního jednacího stolu, což označil za velkou chybu.

V otázce plánovaných voleb, na jejichž konání do 15. května USA tlačí, Zelenskyj trvá na tom, že se mohou uskutečnit nejdříve dva měsíce po vyhlášení příměří, aby byla zajištěna bezpečnost voličů.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v Mnichově sice mluvil o partnerství s Evropou, ale zdůraznil, že je vysoce podmíněné americkými zájmy v oblasti klimatu, migrace a cel. K samotné ruské invazi se téměř nevyjádřil.

Mezitím Donald Trump vyzývá Zelenského k rychlé dohodě s Vladimirem Putinem, ovšem evropští lídři zůstávají skeptičtí. Podle nich Rusko zatím není vojensky ani ekonomicky natolik vyčerpané, aby přistoupilo na skutečný diplomatický průlom.

Zelenskyj v závěru ostře napadl íránský režim za dodávky dronů Šáhíd, které zdevastovaly ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Prohlásil, že s Íránem nikdy neměli střet zájmů, ale jejich zbraně nyní zabíjejí ukrajinské lidi.

Podle něj by se autoritářským režimům neměl dávat čas, protože ho využívají jen k dalšímu zabíjení. Situace s útoky na elektrárny má být také jedním z hlavních témat nadcházejících rozhovorů v Ženevě.