Zelenskyj zveřejnil ukrajinské ztráty ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.

Zelenskyj také tvrdí, že Rusko přišlo o 198 000 vojáků a dalších 550 000 bylo zraněno. Tyto údaje jsou v souladu s odhady západních zpravodajských služeb, které uvádějí, že celkové ruské ztráty činí kolem 800 000 vojáků.

Podle britského ministerstva obrany zažila ruská armáda nejkrvavější měsíc v listopadu 2024, kdy bylo zaznamenáno 45 680 obětí. Průměrné denní ztráty Ruska podle odhadů dosahují 1 523 vojáků.

Ruské ministerstvo obrany však tyto statistiky odmítá a tvrdí, že ukrajinské ztráty jsou mnohonásobně vyšší. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

V posledních měsících Rusko zaznamenalo postupy na východní frontě a získalo přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území. Na druhé straně ukrajinská armáda udržuje kontrolu nad menšími částmi ruského území, které získala při překvapivém útoku v srpnu tohoto roku. Ruské síly pokračují v intenzivních bojích v oblasti Kurska, kde podle jejich údajů utrpěla Ukrajina více než 38 000 obětí, avšak tato čísla nejsou potvrzena.

Prohlášení o počtech obětí přichází v době, kdy probíhají diplomatická jednání o ukončení války. Zelenskyj během schůzky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem zdůraznil, že Ukrajina potřebuje „trvalý mír“ podporovaný mezinárodními bezpečnostními zárukami.

Trump, který dlouhodobě tvrdí, že může válku ukončit „během jednoho dne“, konkrétní plán zatím nepředstavil. Během své kampaně opakovaně kritizoval vysokou úroveň americké podpory Ukrajině, což rezonuje s částí americké veřejnosti.

Na druhé straně Kreml naznačil ochotu jednat o míru, avšak podmínky stanovené ruským prezidentem Vladimirem Putinem zahrnují další územní ztráty Ukrajiny a opuštění jejích ambicí vstoupit do NATO, což Kyjev jednoznačně odmítá.

Zelenskyj ve svém prohlášení zdůraznil, že ukončení války nesmí být pouhou dočasnou přestávkou, kterou by Moskva mohla po několika letech porušit. Mezitím pokračují boje, které dále zvyšují počet obětí a prohlubují humanitární krizi. Výsledek diplomatických snah a ochota obou stran dospět k udržitelnému řešení zůstávají klíčovými faktory pro budoucí vývoj konfliktu.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy