Žijeme v očekávání nových ruských úderů. Voda teče. Topení obvykle funguje, vydržíme, říká ředitel kyjevské školy

Kyjev je dnes velmi rušný, lidé jsou venku a v ulicích panuje dopravní zácpa, popsal v telefonickém rozhovoru s ČTK současnou situaci v ukrajinském hlavním městě prezident Kyjevské školy ekonomiky (Kyiv School of Economics) a někdejší ukrajinský ministr hospodářství Timofij Mylovanov.

Při rozsáhlém výpadku elektrického proudu po ruských vzdušných úderech minulý týden se podle něj všichni snažili přežít, vše odkládali. A teď to tedy vypadá, že se vše snaží dohnat - obchodní schůzky, studium, život, prostě všechno, poznamenal Mylovanov.

"Voda teče. Topení obvykle funguje, pokud jde elektřina, což je několik hodin dvakrát denně. Je chladno, ale stačí to. Záleží na místě, ale ve většině částí Kyjeva elektřina funguje," popsal současnou situaci v ukrajinské metropoli Mylovanov. Upozornil ovšem, že po posledním masivním ruském úderu na energetickou infrastrukturu země z minulé středy jsou výpadky v dodávkách elektřiny náhodné. "Před tím elektřinu vypínali plánovaně," vypráví s tím, že podle toho se obyvatelé města mohli aspoň trochu zařídit.

Lidé zároveň žijí v určitém očekávání nových ruských úderů. "Není to, jako když jde dítě k zubaři a říká si: to bude nepříjemné. Je to spíše očekávání dospělého, který se sám sebe ptá: jsem připraven?" popisuje své pocity šéf kyjevské školy a vzápětí ujišťuje, že on osobně připraven je. "Doma i v práci. Máme generátory, vodu, jídlo, elektřinu, spacáky," vypočítává kroky, které podnikl s manželkou v domácnosti a s kolegy ve škole. Přečkat podle něj mohou až pětidenní výpadek v dodávkách energií a základních služeb.

Ruské síly, které Ukrajinu vojensky napadly na konci února, od října zintenzivnily své vzdušné údery na energetickou infrastrukturu země. Důsledkem jsou - přes neustávající práci opravářských čet - mimo jiné rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie, tepla a vody. A to vše v zimním období. Ukrajinské úřady po nich také hlásí oběti z řad civilistů. Moskva se tímto způsobem snaží demoralizovat obyvatelstvo a donutit vedení státu ke kapitulaci, uvádí ve své poslední analýze bojů britské ministerstvo obrany.

Minulou středu Rusko na Ukrajinu zaútočilo asi 70 střelami s plochou dráhou letu. Ukrajinská energetická infrastruktura utrpěla největší škody za devět měsíců ruské invaze. "Ten útok nás svým způsobem otestoval. Elektřina nebyla několik dní, toalety byly velký problém. Teď máme všude uskladněnou technickou i pitnou vodu. Myslím, že v naší škole můžeme s 200 lidmi žít i pět dní. Po tu dobu nebudeme potřebovat žádné dodávky zvenčí," vypráví Mylovanov.

Podobně je připraven i doma. "Powerbanky máme nabité na 100 procent, máme generátor, koupili jsme kempingové jídlo, které stačí dát do vařící vody a je hotové. Vystačí nám to na pět až sedm dní," popisuje muž, jenž zároveň působí jako poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. "Je to jako život mimo civilizaci uprostřed města, spoléháte jen sami na sebe," dodává s tím, že škola plánuje z dlouhodobého hlediska i vyhloubit studnu.

"Studenti vypadají v pohodě. Chodí do školy, docházka je vysoká, vyšší než obvykle. Je tady topení, voda, čaj, jídlo... Zůstávají většinu dne," líčí a dodává, že vysoká škola si hodlá pořídit také automobily, kterými by svážela studenty a zaměstnance, kdyby ve městě přestala pracovat veřejná doprava. "Možná si pronajmeme menší dům nebo dva, které by byly soběstačné. "Máme 200 zaměstnanců a 300 studentů. Může se stát, že jedna oblast bude zasažena více než jiná, nebo se stane něco jiného. Tak aby lidé mohli v těchto domech zůstat, dokud bude potřeba," říká.

Škola také podniká kroky pro to, aby mohla v případě nouze poskytnout azyl lidem z okolí. "Proto potřebujeme mnohem výkonnější generátory. Dva jsme objednali z Turecka, měly by dorazit příští týden," vysvětluje Mylovanov.

Prezident Kyjevské školy ekonomiky zároveň zdůrazňuje, že jim pomáhají různí dárci. "Lidé nám posílají dary, díky kterým můžeme pořizovat nezbytné věci," vypráví o nečekaných výdajích, které škole přichystala ruská vojenská agrese. "Lidé nás podporují, to je důležité," uvádí Mylovanov, který své postřehy denně zveřejňuje na twitteru. "Dobrý večer. Den 278. Jsem v Kyjevě na Ukrajině. Po posledním útoku jsem se rozhodl psát o obyčejném životě v Kyjevě a v Kyjevské škole ekonomiky dvakrát denně, aby si lidé mimo Ukrajinu mohli udělat představu o tom, jak vypadá obyčejný život ve válce," napsal v pondělí s odkazem na 278. den ruské invaze.

"Částečně to dělám pro sebe, částečně pro zaznamenání paměti a částečně, abych pomohl škole. Je důležité, aby lidé rozuměli tomu, že jsme lidské bytosti," vysvětlil v rozhovoru Mylovanov, který v jednom ze svých příspěvků rovněž napsal, proč se rozhodl čtyři dny před ruskou invazí odjet z amerického Pittsburghu, kde působí jako profesor na tamní univerzitě, a vrátit se do vlasti. "Opustil jsem USA, protože musím vést Kyjevskou školu ekonomiky v době války," napsal. "Bylo nemyslitelné, abych tady nebyl. Rodina, škola na mě spoléhali. Škola se musí přes válku udržet," doplnil v rozhovoru.

Někdejší ministr hospodářství zároveň věří v ukrajinské vítězství v boji s ruským agresorem. "Myslím, že to zvládneme. Potřebujeme ale protivzdušnou obranu," přemýšlí.

Ukrajina podle něj bude disponovat výraznou "měkkou silou", což je termín, který v politice označuje schopnost ovlivňovat druhé nikoliv tvrdou silou, ale tím, že je pro ně atraktivní. "Ukrajina disponuje měkkou silou už teď. Až vyhrajeme, budeme mít velkou měkkou sílu. Moc přichází skrze činy nebo dosahování věcí. A Ukrajina ukazuje, že to umí," míní Mylovanov, podle něhož bude Ukrajina značkou. Rusku zároveň předpověděl, že nakonec ztratí regionální vliv a dostane se do ještě větší izolace.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 59 minutami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy