ANALÝZA | Evropa se obává, že je ve válce. Amerika si toho doteď nevšimla

Po osmdesát let považovala Evropa svůj mír za neotřesitelný. Nyní si už nemůže být jistá. Nová doba nejistoty je často označována jako „šedá zóna“ – stav, kdy není nic černé ani bílé, kdy se nejedná o plnou válku, ani o naprostý mír. Merz není ve svých obavách osamocený. Bývalý šéf NATO George Robertson, spoluautor britské vládní obranné zprávy, si postěžoval na nedávné kybernetické útoky a varoval, že civilní infrastruktura není připravena.

Robertson se ptal, jestli je možné, že všechna ta sabotáž a události, které se odehrávají napříč Evropou, jsou jen shodou okolností. Upozornil na hrozbu útoků v šedé zóně a prohlásil, že bude příliš pozdě, když zhasnou světla. Vyzval své posluchače, kteří byli daleko od válečné zóny na Ukrajině, jestli mají všichni v každé místnosti doma baterky s nabitými bateriemi a svíčky.

Před nedávnem odhalila pozorování dronů, která vedla k uzavření letišť v Evropě a ke startům letounů NATO, nepřipravenost kontinentu po desetiletích strategického spánku. Vznikají pochybnosti o tom, zda mají vlády oslabené populistickými vlnami dostatek politické vůle k přezbrojení. Nikdy nebyla taková nejistota ohledně pevnosti amerických bezpečnostních záruk partnerům v NATO.

Prezident Donald Trump tvrdí, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl on u moci, ale současná nová vlna znepokojení se odehrává pod jeho dohledem. Vyvolává otázky, jestli jeho ambivalence vůči Západní alianci, nejasnost ohledně jeho červených linií a psychodrama plné lichocení a odmítání s prezidentem Vladimirem Putinem neotevřelo cestu nebezpečnému ruskému dobrodružství.

Rostoucí napětí v Atlantiku jen stěží proniklo toxickou americkou politickou bublinou. Tyto události byly z velké části zastíněny atentátem na Charlieho Kirka, Trumpovým nasazením Národní gardy v amerických městech a odstavením vlády. Rusko zatím moudře netestovalo americkou bezpečnost.

Polský ministr zahraničí Radek Sikorski to americkým divákům objasnil analogií. Řekl, že každá suverénní země má právo jednat s narušiteli a že USA by netrpěly kubánské MiGy nad Floridou. Polsko bylo šokováno, když minulý měsíc vniklo do jeho vzdušného prostoru několik ruských dronů. Američtí obraní úředníci si nebyli jistí, zda šlo o úmysl. Nezáleželo na tom, protože to bylo jedno z nejhorších narušení území NATO.

Následné události narušily domněnky o pouhé chybě. Kodaňské mezinárodní letiště muselo být dvakrát během týdne uzavřeno kvůli záhadným dronům, za kterými se pravděpodobně skrývalo Rusko. Dánsko je přitom významným podporovatelem Ukrajiny. Lety na letišti v Oslu v Norsku byly minulý měsíc a znovu tento týden na krátkou dobu pozastaveny kvůli stejnému problému. Z téhož důvodu bylo dvakrát uzavřeno i letiště v Mnichově. Dne 19. září zachytily stíhačky NATO tři ruské letouny, které narušily vzdušný prostor Estonska, člena aliance.

Obavy rostou i kvůli ruské „stínové flotile“ stárnoucích tankerů a jiných plavidel, které slouží k obcházení sankcí souvisejících s válkou na Ukrajině. Centrum pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu letos uvedlo, že je tato flotila používána k podmořským útokům na kabelovou infrastrukturu a k sabotážím.

Rusko se vysmívá obavám evropských členů NATO a označuje je za paranoiu, která má být záminkou k vojenskému posilování, které údajně ohrožuje Moskvu. Putin minulý týden popřel, že by měl drony schopné doletět do Německa, Francie nebo Portugalska, s polovičním úsměvem.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že původ dronů sice není známý, ale doufá, že tyto incidenty povedou voliče ve Francii a Německu k tomu, aby se obrátili proti svým lídrům. Nejdůležitější je, aby krátkozrací Evropané pocítili nebezpečí války na vlastní kůži. Aby se báli a třásli se jako němá zvířata ve stádu, které je hnán na porážku. Medveděv je v současné době spíše online troll než skutečný hráč v Kremlu.

Pokud se všechny tyto incidenty dají připsat ruské válce v šedé zóně, jaký je vojenský cíl Moskvy? Kirsten Fontenrose, prezidentka Red Six Solutions, řekla pro CNN International, že to velmi vypadá na Rusko, a že má mnoho důvodů k tomu, aby to dělalo. Uvádí analogii o vaření žáby v hrnci, kdy nevyskočí, protože se voda vaří tak pomalu, že ani neví, že je vařena. Toto je podle ní jako pomalé zvyšování teploty Ruska vůči zemím NATO. Zkouší se, jak daleko může Rusko zajít.

Rusko navíc hraje i geopolitickou hru. Kristine Berzina, odbornice z German Marshall Fund of the United States, uvedla, že Rusko v současné době testuje, jak chráněná Evropa je. Zkouší se, jestli je evropský posun k tvrdší síle a obraně reálný. Snaží se zjistit, jestli Evropané rozvíjejí skutečné kapacity k zastavení Ruska a jaká je americká ochota krýt Evropě záda.

Putin se dlouhodobě snaží roztrhat alianci NATO mezi evropskými členy a mezi USA a zbytkem NATO. Zejména to platí během války na Ukrajině, kdy se zdá, že členové aliance nejdále od bojové zóny jsou méně ohroženi než ti na starých frontových liniích studené války ve východní Evropě. Dalším potenciálním cílem války v šedé zóně pro Moskvu, na který naznačil Medveděv, je vyvolat znepokojení mezi západními voliči. To by mohlo oslabit politickou vůli nadále vyzbrojovat Ukrajinu.

Západ na ruské varování reagoval posílením protivzdušné obrany podél východního křídla. Británie a Francie vyslaly stíhačky. Polsko aktivovalo článek 4 NATO, aby svolalo diskuse o dalším postupu. Přední evropští lídři mluvili o vytvoření „dronové zdi“ proti ruským bezpilotním letounům. V překvapivém zvratu poslala Ukrajina, která má nyní nejvíce bitvami prověřenou armádu v Evropě, personál, aby vyškolil některé státy NATO v ruských taktikách. Členské státy také vyhověly Trumpovi na letošním summitu NATO a slíbily zvýšit výdaje na obranu na 3,5 % HDP.

Je třeba podotknout, že domnělé ruské úsilí bylo mistrovské, protože se mu podařilo uvést evropské protivníky do pohotovosti s relativně malým úsilím a náklady. Majda Ruge, odbornice z European Council on Foreign Relations v Berlíně, poukázala na to, že Evropě chybí ekonomický způsob reakce. Řekla, že Polsko používající stíhačky F-35 ke sestřelení velmi levných ruských dronů upozornilo většinu evropských lídrů, že musí rychle vyvinout efektivnější a levnější technologii.

Je ale všechno to opravdu nutné? Několik dronů letících do vzdušného prostoru NATO nikoho nezabilo. Možná by bylo lepší nastavit druhou tvář, protože přehnaná reakce NATO, například kdyby členský stát sestřelil ruské letadlo, by mohla vést k eskalaci, které se aliance snažila vyhnout během celé války na Ukrajině. Takový pohled ale podceňuje skutečnost, že největší hrozba nepochází z flotil dronů, ale z hybridní, kybernetické a skryté války. Ta zahrnovala i intenzivní ruské sabotáže po celé Evropě.

Dalším problémem je reakce USA, která by byla pod jakýmkoli jiným moderním prezidentem než Trumpem mnohem ráznější. „Už je to tady!“ napsal Trump na sociálních sítích poté, co ruské drony přeletěly Polsko, choval se spíše jako zmatený komentátor než jako lídr svobodného světa. Později uvažoval, že narušení mohla být chyba. Nicméně na Valném shromáždění OSN naznačil, že by státy NATO měly ruská letadla sestřelit, v závislosti na okolnostech.

Evropští lídři NATO tak musí analyzovat Trumpovy pokyny, jak přesně mají reagovat a jak moc by jim USA pomohly. Trump rád udržuje nejistotu jako nástroj státnictví, ale v tomto kontextu by nejednoznačnost mohla být nebezpečná. Zejména pokud by to Rusko podnítilo ke zvýšení provokací na základě nesprávného pochopení americké ambivalence vůči spojencům.

Je také obtížné oddělit Trumpovy strategické záměry od jeho emocionálních výkyvů ve vztahu k Putinovi. V současné době je zklamaný, že jeho přítel odmítl jeho mírové úsilí na Ukrajině. V minulosti však ukázal, že je náchylný k manipulaci ze strany kremelského siláka.

Otázkou je i pevnost Evropy. Evropští centrističtí lídři, znepokojení ruským expanzionismem a Trumpovou nepřátelskou politikou „Amerika na prvním místě“, se zavázali k posílení přezbrojení. Chtějí udělat více pro obranu vlastního dvorku. Politická krize ve Francii, politické obléhání Labouristické vlády v Británii a politické výzvy pro Merze ztěžují získání peněz ze zadlužených ekonomik. Je také těžké žádat nepopulární oběti od voličů, kteří považovali americký bezpečnostní deštník za samozřejmost.

Podle Kristine Berziny by „kinetický incident“ nebo náhlá eskalace s Ruskem mohla být jediná věc, která by otřásla sebeuspokojením. To je velmi děsivé, protože už bylo dost dlouho znaků a tato válka na Ukrajině se táhne dostatečně dlouho. Rusko se za poslední tři a půl roku naučilo příliš mnoho na to, aby byla Evropa tak nepřipravená.

Krátkodobá připravenost je jedna věc. Skutečná bezpečnost přijde až tehdy, když budou západní společnosti tvrdší vůči válce v šedé zóně, kybernetickým útokům a hybridním taktikám používaným Ruskem. Robertson řekl, že obrana není jen záležitostí ozbrojených sil země. Musí to být záležitost celé země. Všichni se musí zapojit a každý musí vědět, co dělat v nouzi. Nicholas Dungan, generální ředitel poradenské firmy CogitoPraxis, souhlasí s Robertsonem. Problém není čistě vojenský a ani reakce není pouze vojenská. Reakce závisí na odolnosti celé společnosti, včetně velkých společností, které ovládají většinu kritických systémů, jež umožňují fungování našich společností. Dungan vidí rostoucí spolupráci mezi vojenskými stratégy, kteří si jsou rizik plně vědomi, a soukromým sektorem. Hrozivý postoj Ruska ukazuje, že čas se krátí. Možná ale aliance NATO udělalo službu.