Praha - Benzin Natural 95 zdražil od minulé středy o čtyři haléře na 33,52 koruny za litr a nafta o pět haléřů na 32,65 koruny za litr. Nejdražší pohonné hmoty zůstávají v Praze.
Ceny benzinu i nafty v Česku v posledních měsících kolísaly. Rostly zejména v dubnu a květnu, naopak v červnu mírně klesaly. Současné průměrné ceny benzinu a nafty v Česku jsou na nejvyšší úrovni od prosince 2014.
Podle analytiků budou ceny pohonných hmot růst i nadále, v příštím týdnu očekávají zdražení o deset až 15 haléřů. "Řidiči se kvůli růstu cen ropy na světových trzích musí připravit na další zdražování, které však tlumí koruna posilující vůči dolaru. Vzhledem k tomu, že se ropa i velkoobchodně prodávaná paliva ve světě obchodují v dolarech, zmírňuje tak sílící koruna dopad růstu cen ropy," uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Praha je momentálně jediným regionem v zemi, kde je průměrná cena benzinu nad 34 korunami. Nejdražší pohonné hmoty v metropoli tankují motoristé v Praze 4. Litr benzinu tam vyjde v průměru na 34,96 koruny a stejné množství nafty na 34,26 koruny. V ostatních městských částech stojí nafta méně něž 34 Kč/l. Vyplývá to z aktuálních údajů společnosti CCS.
Nejlevněji tankují natural motoristé v Královéhradeckém kraji, kde vyjde v průměru na 33,02 Kč za litr. Nafta se prodává nejlevněji rovněž v Královéhradeckém kraji, a to za 32,11 koruny.
V Polsku jsou paliva levnější než v Česku. Litr benzinu tam nyní v přepočtu přijde průměrně na 29,75 Kč a litr nafty na 29,27 Kč. Lidé z pohraničních oblastí mohou výhodněji tankovat na Slovensku, především naftu. Litr tam stojí podle webu www.fuel-prices-europe.info v přepočtu 26,48 koruny. Litr benzinu vyjde na Slovensku na 29,99 koruny. V Německu naopak ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin se prodává v přepočtu za 38,87 koruny, nafta za 34,01 koruny.
Související
Čeští řidiči dostávají dobré zprávy. Ceny klesají, může za to i ruská ropa
Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
pohonné hmoty , Čerpací stanice , Benzín , Nafta , auto
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák