Benzin v Česku zdražil nejvýrazněji za posledních deset let. Analytik vysvětlil proč

Benzin v Česku zdražil za poslední týden nejvýrazněji za posledních nejméně deset let. Průměrná cena Naturalu 95 se od minulé středy zvýšila o 81 haléřů na 30,79 koruny za litr. O 60 haléřů stoupla za poslední týden průměrná cena nafty, za litr dieselu řidiči platí v průměru 29,22 Kč. Mezitýdenní zdražení nafty je nejvýraznější od května 2018. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Pohonné hmoty v Česku zdražují přibližně od poloviny ledna. Za tu dobu stoupla průměrná cena benzinu téměř o tři koruny a nafty zhruba o dvě koruny.

Ve srovnání s polovinou loňského března je benzin v Česku dražší zhruba o padesátník. Nafta je naopak levnější, a to o 74 haléřů.

Nenižší průměrné ceny benzinu vykazuje Karlovarský kraj, kde je litr v průměru za 30,40 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají za 28,86 Kč.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 31,20 koruny a stejné množství nafty tankují motoristé za 29,92 Kč.

"Ceny pohonných hmot jsou v zásadě tam, kdy byly v době propuknutí pandemie loni v březnu. Spíše však jen „dohánějí“ cenový růst ropy z letošního roku. Cena ropy totiž v březnu roste jen mírně. Ropa typu Brentu během tohoto měsíce zdražila pouze o 4,2 procenta. Za celý letošní rok ale podražila o více než třicet procent," říká analytik Lukáš Kovanda.

"Tuzemské čerpací stanice teprve v uplynulém týdnu tedy výrazněji promítly její cenový letošní cenový nárůst, takže zohlednily ještě i únorový růst cen ropy. Vývoj cen pohonných hmot se odehrává se zhruba dvou- až třítýdenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čerpací stanice do cen pohonných hmot také započítaly přechodné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje," dodává.

"Zpoždění vývoje cen pohonných hmot za vývoje cen ropy ilustruje momentální situace, kdy sice benzín i nafta v ČR citelně zdražují, růst cen ropy na světovém trhu se ale zastavil a převládá názor, že její letošní růst narazil na svůj strop. Od začátku minulého týdnu ropa Brent zlevňuje, o necelých šest procent. Tudíž nelze očekávat, že současný citelný růst cen pohonných hmot v ČR vydrží," podotýká ekonom Národní ekonomické rada vlády.

"Už v následujícím týdnu bude patrné zpomalení cenového růstu. Benzín přidá zhruba padesát haléřů na litr, nafta pak třicet haléřů. Růst ceny motorové nafty je letos výrazně slabší než u benzínu z důvodu snížení spotřební daně z ní o jednu korunu, jež je účinné od začátku roku. Rozdíl mezi cenou benzínu a nafty je takřka 1,60 koruny na litr, což je nejvyšší rozpětí za poslední řadu let," tvrdí. 

Ropa podle něj letos výrazně zdražovala kvůli vyhlídce růstu globální ekonomiky v důsledku pokračující vakcinace podstatné části globální populace, ale i kvůli stimulačním opatřením vlád a centrálních bank, nejnověji tedy kvůli obřímu, dvoubilionovému balíku rozpočtových opatření v USA, který prezident Joe Biden podepsal minulý týden.  

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy