Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly

Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Analytici podobný vývoj očekávali.

Paliva v Česku s výjimkou konce prázdnin zhruba od začátku července zlevňovala. Před dvěma týdny se ale tento trend otočil. Spotřební daň z benzinu se od začátku října vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila v reakci na jejich vysoké ceny kvůli válce na Ukrajině.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni.

Přestože paliva zdražila, stále jsou stále levnější než na začátku prázdnin. Průměrná cena Naturalu se tehdy blížila 48 Kč/l, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Loni touto dobou byl Natural v průměru o 6,54 koruny levnější. Za litr nafty tehdy řidiči platili o 11,38 koruny méně.

Nejlevnější paliva nyní natankují motoristé v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 41,56 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 44,81 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 42,86 Kč a litr nafty 46,26 Kč.

Česko patří v Evropě k zemím s dražšími pohonnými hmotami

Česká republika patří v Evropě k zemím s dražšími pohonnými hmotami. Z okolních zemí jsou benzin a nafta dražší v Německu a Rakousku. Slovensko a Polsko jsou naopak levnější. Rozdíly v cenách mezi státy jsou značné, což je způsobené především daňovou politikou. Mnohé země přistoupily k redukci spotřební daně nebo daně z přidané hodnoty (DPH), řekl dnes ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

"Maďarsko cenu zastropovalo, ale za uvedenou nízkou cenu mohou tankovat jenom auta s maďarskou SPZ. Z okolních zemí má nejvyšší ceny Německo, kde na konci srpna skončilo tříměsíční období snížené spotřební daně," řekl Tomčiak. V Německu stojí litr benzínu v průměru 49,3 korun, v Česku 41,92 korun a v Maďarsku 29,6 korun, plyne z údajů společností Finlord a CCS. Za litr nafty podle nich uhradí motoristi v Německu průměrně 52,7 korun, v Česku 45,29 korun a v Maďarsku 37,6 korun.

V Polsku lze natankovat benzín o více než sedm korun levněji než v ČR a o pět korun levněji naftu. "Takže Čechům žijícím na severu v pohraničí se vyplatí jezdit na polské čerpací stanice. Na padesátilitrové nádrži ušetří až 350 Kč," uvedl Tomčiak.

Nejnižší ceny má právě Maďarsko, zahraniční řidiči na ně ale nedosáhnou. Výrazně nižší jsou ceny také ve Slovinsku. Dráž než v ČR řidiči kromě Německa a Rakouska natankují ještě v Řecku a Španělsku.

Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč za litr. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Analytici podobný vývoj očekávali a předpokládají, že ceny paliv porostou dál.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy