Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Analytici podobný vývoj očekávali.
Paliva v Česku s výjimkou konce prázdnin zhruba od začátku července zlevňovala. Před dvěma týdny se ale tento trend otočil. Spotřební daň z benzinu se od začátku října vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila v reakci na jejich vysoké ceny kvůli válce na Ukrajině.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni.
Přestože paliva zdražila, stále jsou stále levnější než na začátku prázdnin. Průměrná cena Naturalu se tehdy blížila 48 Kč/l, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.
Loni touto dobou byl Natural v průměru o 6,54 koruny levnější. Za litr nafty tehdy řidiči platili o 11,38 koruny méně.
Nejlevnější paliva nyní natankují motoristé v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 41,56 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 44,81 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 42,86 Kč a litr nafty 46,26 Kč.
Česko patří v Evropě k zemím s dražšími pohonnými hmotami
Česká republika patří v Evropě k zemím s dražšími pohonnými hmotami. Z okolních zemí jsou benzin a nafta dražší v Německu a Rakousku. Slovensko a Polsko jsou naopak levnější. Rozdíly v cenách mezi státy jsou značné, což je způsobené především daňovou politikou. Mnohé země přistoupily k redukci spotřební daně nebo daně z přidané hodnoty (DPH), řekl dnes ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
"Maďarsko cenu zastropovalo, ale za uvedenou nízkou cenu mohou tankovat jenom auta s maďarskou SPZ. Z okolních zemí má nejvyšší ceny Německo, kde na konci srpna skončilo tříměsíční období snížené spotřební daně," řekl Tomčiak. V Německu stojí litr benzínu v průměru 49,3 korun, v Česku 41,92 korun a v Maďarsku 29,6 korun, plyne z údajů společností Finlord a CCS. Za litr nafty podle nich uhradí motoristi v Německu průměrně 52,7 korun, v Česku 45,29 korun a v Maďarsku 37,6 korun.
V Polsku lze natankovat benzín o více než sedm korun levněji než v ČR a o pět korun levněji naftu. "Takže Čechům žijícím na severu v pohraničí se vyplatí jezdit na polské čerpací stanice. Na padesátilitrové nádrži ušetří až 350 Kč," uvedl Tomčiak.
Nejnižší ceny má právě Maďarsko, zahraniční řidiči na ně ale nedosáhnou. Výrazně nižší jsou ceny také ve Slovinsku. Dráž než v ČR řidiči kromě Německa a Rakouska natankují ještě v Řecku a Španělsku.
Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč za litr. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Analytici podobný vývoj očekávali a předpokládají, že ceny paliv porostou dál.
Související
Vláda prodloužila regulaci paliv a schválila uzákonění koruny v Ústavě. V Senátu zřejmě narazí
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 55 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 4 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 7 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák