Most do věčnosti: Mariánský most vede z krematoria do skály

Autorem Mariánského mostu je architekt Roman Koucký a pracovalo se na něm od roku 1994 do roku 1998. Tento téměř 200 metrů dlouhý most spojuje Ústí nad Labem-město s částí Střekov. Nachází se v místě zvaném Ústecká brána. Jeho severní část začíná pod Mariánskou skálou, která jeho tvůrce omezovala při stavbě. Na druhém břehu se napojuje na silnici ve směru Kamenný vrch, tím směrem se také nachází ústecké krematorium.

Stavba je unikátní také v tom, že byla postavena na popud samotného města, ne státu. A Ústí nad Labem za ni zaplatilo přes 750 milionů korun. V roce 2008 však město Mariánský most prodalo státu, proto se od 26. června 2008 o stavbu stará Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Město tím ušetří mnoho nákladů na údržbu.

Most je zavěšen na dvou betonových pylonech, které stojí u jižního břehu. Z každého pylonu vychází 15 ocelových lan, které konstrukci drží. Myšlenkou při tvorbě bylo to, že nestačí postavit jen funkční most, lidé si prý zasloužili nějakou pěknou architektonickou záležitost. Most měl ukázat, že Ústí nad Labem není jen město chemické a průmyslové.

Konstrukce se nesetkala jen s chválou, množství lidí most spíše kritizovalo, že je zbytečně strohý a připomíná komunistický režim, že se k městu nehodí, že bylo zbytečné stavět most v takovém stylu. Místní kritici o mostu někdy mluví jako o „mostu do věčnosti“, protože od krematoria míří do skály. Řidič, který přijede od Střekova, pak může mít pocit, že do skály narazí a dokončí tak svou poslední jízdu.

Mariánský most získal Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí 1999 a stal se novou dominantou Ústí nad Labem. Objevil se i na známkách. Na výběru jména se podíleli obyvatelé Ústí nad Labem. Mezi návrhy byly kromě zvoleného jména i názvy jako Vidlák, Manhattan, Semtam most či Jehla. Název Mariánský most vyhrál kvůli tomu, že most stojí právě u Mariánské skály – v dnešní době je poměrně neobvyklé, aby byl most pojmenován po světci.