Krkonoše jsou magnetem na turisty, loni jich dorazilo 3,78 milionu

Krkonošský národní park (KRNAP) a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017. Loni stoupla návštěvnost Krkonoš o více než půl milionu návštěv oproti roku předchozímu.

Vyplývá to z dat mobilních operátorů, očištěných od údajů o místních obyvatelích i těch, kdo pravidelně dojíždějí za prací, sdělili dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. KRNAP se tak řadí v přepočtu na plochu i v absolutních číslech k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě.

Růst návštěvnosti se týká především území národního parku a podílí se na něm hlavně čeští návštěvníci. Češi v roce 2018 tvořili 80 procent návštěvnosti Krkonoš. "Nejnovější čísla ukazují, že návštěvnost Krkonoš neklesá, evidentní je, že největším magnetem regionu je národní park. Zatímco celková návštěvnost Krkonoš narostla o pět procent, nárůst popularity národního parku je dvojnásobný," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Návštěvnost území samotného KRNAP mezi lety 2017 a 2018 vzrostla o 9,5 procenta ze 4,388.870 dní na 4,807.253. Počet dní strávených návštěvníky na území národního parku tedy vzrostl o 418.383. "Ještě výraznější je pak nárůst počtu jednotlivých návštěvníků národního parku, kterých bylo 1,090.406 v roce 2017, loni pak již 1,746.820," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Z nejnovějších dat také vyplývá, že meziročně se zvýšily rozdíly v návštěvnosti západní, střední a východní části KRNAP. Návštěvnost rostla především ve východní a střední části parku, kde jsou hlavní magnety hor - Sněžka, pramen Labe a v dosahu významná lyžařská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Janské Lázně. Z hlediska návštěvnosti stále vede zimní období. Nejnavštěvovanější střed navštívilo loni 785.638 lidí, kteří tam strávili 2,18 milionu dní. Následuje východ, kam přijelo 485.946 lidí a strávili tam 1,33 milionu dní. Západ národního parku navštívilo 475.236 lidí a byli tam 1,28 milionu dní.

Správa parku se snaží nával řešit například omezováním vjezdů aut, udržováním turistické infrastruktury nebo propagací nových turistických cílů v níže položených oblastech hor. Ve spolupráci s polským protějškem pracuje KRNAP na projektu, jehož hlavním výstupem má být společná strategie péče o oba národní parky pro několik příštích desetiletí. Projekt je financován z Evropského fondu pro rozvoj venkova v programu Interreg V-A Česká republika - Polsko.

Rostoucí návštěvnost Krkonoš má také vliv na vytváření návrhu nového rozdělení KRNAP do zón. Návrh nové zonace a klidových území bude na začátku června schvalovat Rada KRNAP, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Z nové podoby zón, která bude platit následujících 15 let, mají obavy především horští podnikatelé. Bojí se například toho, zda bude moci pokračovat udržitelný rozvoj obcí, zda bude možné modernizovat vleky a lanovky nebo zasněžovat sjezdovky. Vedení KRNAP tvrdí, že obavy z nové zonace a z vyhlášení klidového území nejsou na místě.

KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.

Související

Více souvisejících

Krkonoše Turisté cestování

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

před 2 hodinami

MV Hondius

Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem

Americký lékař Stephen Kornfeld z Oregonu se vydal na palubu lodi MV Hondius v naději, že prožije životní dobrodružství při zkoumání Antarktidy a pozorování velryb. Místo zasloužené dovolené se však nečekaně stal hlavním zdravotníkem plavidla, které zasáhla smrtící nákaza hantaviru. Epidemie, která se na lodi rozšířila, vyřadila z provozu i oficiálního lodního lékaře a vyžádala si již tři oběti.

před 3 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě

Páteční schůzka na Pražském hradě začala pro premiéra Andreje Babiše drobným napomenutím. Předseda vlády totiž na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil o patnáct minut později, než bylo domluveno. Prezident na zpoždění upozornil hned při přivítání, na což premiér reagoval pouze stručnou poznámkou, že mu to časově nevyšlo, aniž by se za pozdní příchod omluvil.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem nadále trvá, přestože v Hormuzském průlivu došlo ke střetu mezi íránskými silami a americkými torpédoborci. Obě strany se z vyvolání incidentu vzájemně obviňují. Spojené státy označily akci za nevyprovokovaný útok, při kterém Írán použil rakety, drony a malé čluny proti třem americkým plavidlům. Trump v této souvislosti uvedl, že si s nimi Írán zahrává.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy