Krkonoše jsou magnetem na turisty, loni jich dorazilo 3,78 milionu

Krkonošský národní park (KRNAP) a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017. Loni stoupla návštěvnost Krkonoš o více než půl milionu návštěv oproti roku předchozímu.

Vyplývá to z dat mobilních operátorů, očištěných od údajů o místních obyvatelích i těch, kdo pravidelně dojíždějí za prací, sdělili dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. KRNAP se tak řadí v přepočtu na plochu i v absolutních číslech k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě.

Růst návštěvnosti se týká především území národního parku a podílí se na něm hlavně čeští návštěvníci. Češi v roce 2018 tvořili 80 procent návštěvnosti Krkonoš. "Nejnovější čísla ukazují, že návštěvnost Krkonoš neklesá, evidentní je, že největším magnetem regionu je národní park. Zatímco celková návštěvnost Krkonoš narostla o pět procent, nárůst popularity národního parku je dvojnásobný," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Návštěvnost území samotného KRNAP mezi lety 2017 a 2018 vzrostla o 9,5 procenta ze 4,388.870 dní na 4,807.253. Počet dní strávených návštěvníky na území národního parku tedy vzrostl o 418.383. "Ještě výraznější je pak nárůst počtu jednotlivých návštěvníků národního parku, kterých bylo 1,090.406 v roce 2017, loni pak již 1,746.820," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Z nejnovějších dat také vyplývá, že meziročně se zvýšily rozdíly v návštěvnosti západní, střední a východní části KRNAP. Návštěvnost rostla především ve východní a střední části parku, kde jsou hlavní magnety hor - Sněžka, pramen Labe a v dosahu významná lyžařská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Janské Lázně. Z hlediska návštěvnosti stále vede zimní období. Nejnavštěvovanější střed navštívilo loni 785.638 lidí, kteří tam strávili 2,18 milionu dní. Následuje východ, kam přijelo 485.946 lidí a strávili tam 1,33 milionu dní. Západ národního parku navštívilo 475.236 lidí a byli tam 1,28 milionu dní.

Správa parku se snaží nával řešit například omezováním vjezdů aut, udržováním turistické infrastruktury nebo propagací nových turistických cílů v níže položených oblastech hor. Ve spolupráci s polským protějškem pracuje KRNAP na projektu, jehož hlavním výstupem má být společná strategie péče o oba národní parky pro několik příštích desetiletí. Projekt je financován z Evropského fondu pro rozvoj venkova v programu Interreg V-A Česká republika - Polsko.

Rostoucí návštěvnost Krkonoš má také vliv na vytváření návrhu nového rozdělení KRNAP do zón. Návrh nové zonace a klidových území bude na začátku června schvalovat Rada KRNAP, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Z nové podoby zón, která bude platit následujících 15 let, mají obavy především horští podnikatelé. Bojí se například toho, zda bude moci pokračovat udržitelný rozvoj obcí, zda bude možné modernizovat vleky a lanovky nebo zasněžovat sjezdovky. Vedení KRNAP tvrdí, že obavy z nové zonace a z vyhlášení klidového území nejsou na místě.

KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.

Související

Více souvisejících

Krkonoše Turisté cestování

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy