O Punkevní jeskyně roste zájem, mění se otevírací doba

Nepřetržité zpřístupnění podzemí v turistické sezoně umožnil dlouhodobý vědecký výzkum jeho mikroklimatu. Speleologové jej monitorují s přístroji. Teplota v jeskyních je stabilní a pohybuje se okolo osmi stupňů Celsia. Při příchodu skupiny turistů se v podzemních prostorách o několik desetin oteplí.

"Výzkum jasně ukázal, že to (přítomnost návštěvníků) nemá vliv na krápníkovou výzdobu. Jeskyně nepotřebuje jeden den v týdnu na celkovou regeneraci. Plně jí postačuje uzavření na noc," vysvětlil Hebelka.

Zájem o prohlídky Punkevních jeskyní je dlouhodobě vysoký. Ve vrcholící sezóně je denně navštíví až 1500 lidí. Již nyní by si měly početnější skupiny turistů zamluvit vstupenky předem.

Moravský kras budují vápence z období středního až svrchního devonu staré 350-380 milionů let. Po ústupu prvohorního moře začalo vápencové pohoří podléhat intenzivnímu krasovění. Další vývoj Moravského krasu výrazně ovlivnila mořská záplava v třetihorách. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostával postupně dnešní podobu.

Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech a díky křížení geologických poruch docházelo k řícení stropů a propadům. Tak vznikla i mohutná propast Macocha nebo vysoký Reichenbachův dóm.

Historie průzkumů jeskyně začala roku 1723 prvním zaznamenaným sestupem Lazara Schoppera do propasti Macocha. V roce 1909 se podařilo skupině Karla Absolona (1887-1960) proniknout nově objevenými Punkevními jeskyněmi do propasti Macocha z Pustého žlebu tzv. Suchou cestou. První člověk prostoupil opravdu volnou cestou z Pustého žlebu na dno propasti Macochy 31. ledna 1914.

(Zdroj: propast-macocha.cz)