Ze sedmi divů světa zůstal pouze jeden. Jaký osud potkal ostatní?

Egyptské pyramidy v Gíze

Egyptské pyramidy a především Chufuova (v řecku známá jako Cheopsova) Velká pyramida jsou jediným zachovaným divem světa. Původně byly pokryté bílým vápencem, díky kterému vyčnívaly ještě více, ten se však nedochoval. Pyramidy fascinovaly a fascinují dodnes všechny, kdo je viděli, dokonalostí svého provedení. Jejich tvar a velikost jsou úctyhodné. Řekové a historikové předpokládali, že tak velké budovy jako pyramidy či Sfinga vyžadovaly tisíce otroků, tato teorie však byla vyvrácena. Na pyramidách pracovali dělníci, kteří byli za svou práci placeni. Komplex pyramid však dodnes skrývá množství záhad, které vědcům nedají spát.

Protože se z divů dochovaly pouze pyramidy, vznikaly teorie, že Egypťané přivolali pohromy, které zničily všechny ostatní divy.

Visuté zahrady Semiramidiny

Tyto zahrady známé také jak Visuté zahrady babylonské nechal v Babylonu postavit král Nebukadnesar II. jako dar pro svou manželku Amytis mezi lety 605 a 562 před naším letopočtem. Podle historiků se jednalo o 23 metrů vysoké samozavlažovací zahrady, v nichž rostly exotické rostliny. Dostupné byly skrze sérii teras. Zahrady byly postaveny, protože Amytis postrádala hory a květy svého domova. Jejich existence není přesvědčivě prokázaná, ovšem i přesto patřily k Sedmi divům světa. Někdy po 1. století našeho letopočtu měly být zničeny zemětřesením.

Feidův Zeus v Olympii

Feidias, který byl známý jako nejlepší sochař antického světa, vytvořil sochu Dia roku 433 před naším letopočtem. Dvanáct metrů vysoká socha zachycovala Dia usazeného na svém trůně, jeho tělo bylo tvořeno dřevěnou kostrou, která byla pokryta slonovinou, oděv z tepaného zlata. Zeus ve seděl na trůnu z cedrového dřeva ve svém chrámu v Olympii, na levé dlaně nesl bohyni Niké a v pravé ruce svíral berlu s orlem. Socha byla navržená, aby v lidech působila obdiv a úctu. Diův chrám byl zničen po nástupu křesťanství, socha odvezena do Konstantinopole. Tam pak byla spálena mezi pátým a šestým stoletím našeho letopočtu. Některé zdroje tvrdí, že socha byla spálena ještě ve chrámu. Pravda bohužel není jasná.

Artemidin chrám v Efesu

Zcela mramorový chrám vznikal po dobu 120 let. Stavba byla dokončena přibližně roku 550 před naším letopočtem a postavena byla v jónském stylu. Zdi byly pokryty reliéfy, ale středem pozornosti byla socha bohyně lovu Artemis, kterou zdobilo množství drahokamů a drahých kovů. Chrám si prošel třemi celkovými rekonstrukcemi. Poprvé chrám zničil Herostrator roku 356 před naším letopočtem s cílem proslavit se tím, že zničil něco tak pěkného. V tu samou noc se narodil Alexandr Veliký. Říkalo se, že Artemis měla moc práce s tím, že pomáhala na svět Alexandrovi, a proto svůj chrám nezachránila. Finálně byl zničen křesťanským davem roku 401 našeho letopočtu.

Mauzoleum v Halikarnassu

Tato monumentální hrobka stála v Halicarnassu, který si satrapa Mausólos zvolil jako sídlo. Hrobka vznikla mezi lety 350 a 353 před naším letopočtem po smrti Mausóla. Na stavbu dohlížela jeho žena a sestra Artemísia. Ta zemřela dva roky po jeho smrti. Do mausolea byly jejich urny uloženy spolu. Umělci pokračovali na stavbě i po její smrti, částečně z úcty k Artemísie a Mausólovi, částečně kvůli slávě, kterou za dokončení mausolea očekávali. Hrobka měla výšku 41 metrů a byla bohatě zdobena. Zničila ji série zemětřesení a její trosky ležely stovky let netknuté, než je rozebrali křižáci, který zbytky našli a rozebrali v 15. století našeho letopočtu. Kamení využili k výstavbě hradu. Jednalo se o takový monument, že slovo „mauzoleum“ přešlo do jazyka jako označení pro hrobku na počest Mausóla.

Rhódský kolos

Rhódský kolos byla socha boha Helia u přístavu na ostrově Rhodos, vyrobená byla z bronzu. Bůh Helius byl považován za patrona Rhodosu. Socha vznikla mezi lety 292 a 280 před naším letopočtem. Helios dosáhl výšky přes 33 metrů a tyčil se nad přístavem. Dnešní Socha svobody je modelovaná právě podle něho. Socha bohužel přežila jen asi 56 let, než ji zničilo zemětřesení v roce 226 před naším letopočtem. Přes osm set let socha zůstala jako troska a stále sloužila jako atrakce. V roce 653 Rhodos dobyli Arabové a zbytky sochy odvezli, pravděpodobně ji posléze roztavili. V dřívějších textech byla socha popsána jako rozkročená nad přístavem tak, aby lodě proplouvaly mezi jejíma nohama, ovšem to by bylo fyzicky nemožné.

Maják na ostrově Faru

Alexandrijský maják stál na ostrově Faru od přibližně 280 před naším letopočtem. Maják byl vysoký mezi 117 a 134 metry a jeho světlo mohlo být vidět až 35 mil do daleko. Světlo majáku bylo tvořeno pomocí zrcadla – přes den odráželo sluneční paprsky, v noci plameny ohně. Maják nevypadal jako dnešní štíhlé stavby, pravděpodobně byl hranatý a připomínal spíše mrakodrapy z počátků dvacátého století. Na samotném vršku byla velká socha, pravděpodobně socha boha moře, Poseidona. Maják byl poškozen zemětřesením v roce 956 našeho letopočtu, poté 1303 a 1323. Do roku 1480 byl maják zcela zničen. Na místě majáku dnes stojí arabská pevnost Quait Bay Fort, na jejíž stavbu byl použit nějaký materiál z majáku.