Představte si jedno z nejkrásnějších míst, jaké jste kdy viděli. Nádherné pralesní scenérie, hory na horizontu, příroda a minimum civilizace. Napříč touto fantastickou podívanou vede silnice, která leží ve výšce čtyř tisíc metrů nad mořem. Silnice, která je z jedné strany obehnána vysokou horou a z druhé ohromnou propastí. Silnice, na které se nejezdí vpravo ani vlevo, ale jak se zrovna komu chce. Silnice, na níž nejsou zábrany ani svodidla...a dvě auta se na ní vyhnou jen stěží. To je El Camino de la Muerte, v překladu Cesta smrti.
Bolívijské hlavní město La Paz a město Coroico v provincii Nor Yungasspojuje jediná silnice, oficiálně pojmenovaná Yungas Road. Leží ve výšce 4650 metrů nad mořem a je dlouhá necelých 70 kilometrů. Přesto na ni ročně umírají stovky lidí a podle Inter-American Development Bank jde o nejnebezpečnější silnici na světě.
Silnici propojující obě zmíněná města postavili v roce 1930 za Války o Gran Chaco Paraguajští vězni. Tehdy však měla zejména zásobovací charakter a bezpečnost byla až na posledním místě. Nikdo nedbal na fakt, že silnice je postavena na okraji až kilometru vysokých srázů.
Do roku 1950 byla Cesta smrti jedinou spojnicí mezi La Pazem a Coroicem. A jak už to tak v méně rozvinutých zemích bývá, i v Bolívii mají horské silnice svá vlastní pravidla. V tomto případě žádná. Abychom tedy byli přesní, jedno pravidlo zde platí.
Zatímco v celé Bolívii se jezdí vpravo, na Cestě smrti se jezdí po levé straně. Je to proto, aby měl řidič při míjení se s protijedoucím vozidlem přehled, jestli kola jeho vozu nepadají ze srázu dolů. Vzhledem k tomu, že ne všichni ale toto pravidlo znají, jezdí si zde každý jak chce.
Jak probíhal provoz na silnici si můžeme dobře představit z popisu webových stránek La Paz Life. Ty uvádí, že se na Cestě smrti míjely přeplněné autobusy, přetížená nákladní auta, osobní auta, nadměrné náklady, cyklisté a spousta chodců. Na silnici, která má v některých místech šířku zhruba 4 metry, jde mnohdy o život, a svou přezdívku si Cesta smrti nevysloužila náhodou. Zahynuly na ní už tisíce lidí.
Největší problém není jen velikost silnice a chaotický provoz, ale také fakt, že Cesta smrti není ohraničena svodidly ani jinými bezpečnostními zábranami. Navíc jde o prašnou hliněnou stezku, která s období sucha víří ohromné množství prachu a v období dešťů klouže. Spadnou tak ze srázu dolů je mnohem lehčí, než se zdá, a to zejména ve chvíli, kdy se naproti sobě potkají dvě auta. Historie ukazuje, že se to může velmi lehce stát.
Podle statistik na Yungas Road zahyne v průměru jeden člověk denně a jednou za dva týdny se do propasti pod silnicí zřítí automobil. 24 července 1983 se do propasti zřítil autobus se stovkou pasažérů. Všichni zahynuli, a ani v tomto případě nešlo o první hromadný incident. Netřeba dodávat, že na Cestě smrti v minulosti zemřely i desítky cyklistů.
Na konci 20. století začaly být situace neúnosná a mrtvých na silnici přibývalo. Rozjely se proto náročné, dvacet let trvající práce, během kterých byla silnice pokryta asfaltem, ohraničena a zabezpečena proti možnému pádu ze srázu.
V roce 2006 byla modernizace dokončena a z nejhorší cesty na světě se stala bezpečná vysokohorská silnice, která je dnes využívána převážně cyklisty. Památníky podél Cesty smrti ale dodnes připomínají, čím si nejnebezpečnější silnice na světě vysloužila svou přezdívku El Camino de la Muerte.
Související
Přesun armády na východ Evropy by zabral měsíce. Na válku s Ruskem nemáme silnice ani mosty, varuje EU
Dálnice D1 kvůli počasí aktuálně opět stojí. Kamiony tráví v kolonách hodiny
Silnice , El Camino de la Muerte
Aktuálně se děje
před 14 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák