Na Islandu jezdí po mizejícím ledovci obří autobus, pasažéři jsou nadšení +VIDEO

Červená karoserie autobusu dlouhá 15 metrů a jeho osm kol s pneumatikami širokými dva metry šplhá západně od Islandské vysočiny po 844 kilometrech čtverečních staletého ledu.

Z nejvyššího bodu ledovce, ve výšce asi 1400 metrů nad mořem, je úchvatný pohled na ploché vrcholky zasněžených hor v okolí. Včetně míst, kde bývával Okjökull, první islandský ledovec, který už v důsledku klimatických změn v roce 2014 zcela roztál.

VIDEO: Instead of a slow slog on snowshoes, a giant bus sweeps passengers across Iceland's second largest glacier. The red glacier mega bus is 15 metres (50-foot) long and fitted with massive tyres for traction across the powder snow of western Iceland's vast Langjokull ice cap pic.twitter.com/PYY13YQMor

Autobus se svými 30 tunami váhy jede po měkkém sněhu rychlostí až 60 kilometrů v hodině, a to díky 850 koním pod kapotou, a překonává trhliny široké někdy až tři metry.

Mocné nárazy větru smetávají čerstvě napadlý sníh, ale jakmile je autobus nahoře, nízké mraky mizí a objevuje se azurově modrá obloha.

Italští manželé patří k těm několika turistům, kteří podstoupili dvojí test na covid-19 a pětidenní karanténu. Nyní poprvé vstupují na ledovec.

"Je to opravdu úžasné dotknout se něčeho tak starého," míní třicetiletá Rossella Grecová. Langjökull vznikl asi před 2500 lety a podle expertů mají nejstarší části ledovce historii pět století dlouhou.

Autobus, pojmenovaný Sleipnir podle osminohého koně hlavního boha severské mytologie Odina, spotřebuje 45 litrů benzínu na kilometr a zanechává stopy všude tam, kudy projíždí.

Vliv na ledovou plochu je však velmi slabý, když jde jen o jeden vůz, soudí Thorsteinn Thorsteinsson z Islandského meteorologického ústavu.

U paty Langjökullu jsou tabule, na nichž se od roku 1940 každých 20 let zaznamenává, jak ledovec taje. Od roku 1890 a od konce malé doby ledové zmizelo téměř 250 kilometrů čtverečních plochy. Tání urychluje i to, že ledovec jen leží v malé nadmořské výšce.

"Výška ledovce se zmenšuje na mnoha místech a jsou vidět výběžky skal. Taje neuvěřitelnou rychlostí," vysvětluje průvodce Gunnar Gudjónsson.

V srpnu se vylilo z břehů ledovcové jezero tvořené vodami z tání a vyvolalo prudké záplavy. "Stalo se to v regionu, kde nejsme na takové jevy zvyklí," uvádí Thorsteinn Thosteinsson.

Záplavy jsou běžné kolem Vatnajökullu, největšího evropského ledovce pokud jde o objem, a obvykle v jiném měřítku. Záplavy jsou navíc obvykle spojené s geotermickou aktivitou související s vulkanickou činností. Začínají se však objevovat častěji i jinde, kde je vulkanická činnost slabá nebo žádná. Tentokrát jsou ovšem důsledkem oteplování klimatu a akumulace vody, která z ledovců odtála.

Naděje na přežití Langjökullu jsou nulové, upozorňuje Thorsteinn Thorsteinsson. "Jestliže klima zůstane podobné nebo bude ještě více teplo, je velmi pravděpodobné, že do konce století roztaje celý ledovec, nebo 80 až 90 procent jeho objemu," zdůrazňuje.