Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně.
Naopak ti, kteří se kloní k Východu, podle výzkumu častěji věří hoaxům o covidu-19. Informace k výzkumu dnes zveřejnilo tiskové středisko Akademie věd ČR.
"Očkovanost velice korelovala s tím, jestli lidé chtějí, aby jejich země byla demokratická, velmi korelovala s tím, jestli se lidé cítí součástí demokratické Evropy, západní kultury a civilizace ve srovnání s tou kulturou a civlizací východní," uvedla Martina Klicperová z psychologického ústavu.
Psychologové vycházeli z odpovědí 1182 respondentů, vybraných podle hlavních demografických kategorií. Výsledky ukázaly, že existuje významná souvislost mezi očkováním a pocitem náležitosti k západnímu, respektive východnímu kulturnímu okruhu. Respondenti, kteří se cítí součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 procentech, podobně jako ti, jež se považují za součást západní civilizace či kultury. Naopak proočkovanost těch, kteří deklarují rozhodnou příslušnost k východní a slovanské kultuře, byla nižší a měli tendenci více věřit dezinformacím.
Paradox spatřují výzkumníci v tom, že lidé, kteří se nejvíce identifikují s demokratičností, by byli poměrně přísní v postihování různých očkovacích podvodů. "Chtěli, aby se podvody, konkrétně jsme se ptali na falšování potvrzení o očkování, trestaly, třeba podmínkou nebo pokutou. Většina lidí, kteří odmítají identifikaci s demokratickou Evropou, tvrdila, že takové případy by se měly zcela přejít a vůbec netrestat," popsala Klicperová.
Rozdíly souvisejí i s vnímáním svobody. Odpírači očkování mezi respondenty výzkumu častěji souhlasili s chápáním demokracie jako svobody, režimu, v němž si člověk může dělat co chce, zatímco očkovaní častěji souzněli s tvrzením, že součástí svobody je odpovědnost.
Výzkumníci upozorňují, že očkování i kulturní orientace jsou složité fenomény. Nelze tvrdit, že každý, kdo je neočkovaný, odmítá západní civilizaci a demokracii, a naopak. Velice záleží i na jiných faktorech, mimo jiné na legitimitě a důvěryhodnosti vlády.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák