Vítkův advokát doplnil insolvenční návrh na Sazku

"Soudu jsme předložili čtyři další dokumenty dokazující, že Sazka peníze z úvěru dostala. Jde jednak o žádost o čerpání úvěru podepsanou Sazkou, písemnou akceptaci této žádosti Komerční bankou a další interní materiály KB. Čtvrtým dokumentem pak je výpis z účtu dokazující, že peníze byly poslány na účet Sazky," řekl agentuře Mediafax Rybář.

Podle něj se k těmto dokumentům dostali až ve čtvrtek odpoledne, kdy už byla podatelna městského soudu v Praze zavřená.

Městský soud v Praze vyzval ve středu společnost Moranda, která na začátku týdne podala insolvenční návrh na loterijní Sazku, aby svůj návrh do sedmi dní doplnila. Moranda podle soudu k návrhu připojila jen rámcovou smlouvu uzavřenou mezi Sazkou a původním věřitelem Komerční bankou, smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a navrhujícím věřitelem jako postupníkem a také oznámení o postoupení pohledávky doručené dlužníkovi. Firma ale nedoložila splatnou pohledávku.

"S ohledem na nedoložení skutečně poskytnutého plnění dlužníkovi jeho původním věřitelem - Komerční bankou, vyzývá soud insolvenčního navrhovatele, aby ve lhůtě sedmi dnů doložil existenci své splatné pohledávky proti dlužníkovi," stojí v materiálu soudu s dodatkem, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Moranda už ve čtvrtek podání u soudu doplnila. To se však týkalo pouze tvrzení, že je Sazka předlužená.

Ve čtvrtečním doplnění návrhu Městskému soudu v Praze Moranda opětovně argumentuje, že Sazka má majetek maximálně ve výši osm miliard korun a ne 15 miliard korun, jak uvádí generální ředitel Sazky Aleš Hušák. Moranda kalkuluje s tím, že základem Sazky udávaného majetku ve výši 15 miliard korun není hodnota Sazka arény jako takové, ani hodnota společnosti Bestsport jakožto vlastníka arény, ale nominální souhrnná výše pohledávek Sazky za Bestsport, která má činit devět miliard korun.

"Dlužník sám přiznává, že by Bestsport prodejem Sazka arény získala nejvýše dvě miliardy Kč. Pokud je tedy hodnota majetku dlužníka v podstatné části založena na hodnotě pohledávek za Bestsport, které však nemohou být uhrazeny jinak než z výtěžku prodeje Sazka arény, logicky nemůže výše tohoto majetku činit dlužníkem udávaných 15 miliard Kč, ale nejvýše osm miliard Kč," stojí v materiálu s tím, že to pochopitelně nestačí k úhradě dluhů Sazky ve výši 11 miliard korun.

Jak Moranda navíc sděluje, tak "z posledních vyjádření dlužníka navrhovatel vyrozuměl, že dlužník není vůbec akcionářem obchodní společnost Bestsport, která je vlastníkem Sazka arény, respektive, že je jejím akcionářem pouze v zanedbatelném rozsahu, a proto se hodnota Sazka arény jako takové ani přímo, ani prostřednictvím Bestsport, nepromítá do účetnictví dlužníka," stojí dále v doplnění návrhu, které advokát společnosti předal soudu ve čtvrtek.

Moranda uplatňuje pohledávku v celkové výši 430 756 027 begin_of_the_skype_highlighting              430 756 027      end_of_the_skype_highlighting korun. V návrhu jako další uvedení věřitelé figurují např. firma Sidereus, ta měla nabýt pohledávku od Raiffeisenbank ve výši 400 milionů korun. Dále firma Eto, a to z titulu ručení za dlužníka za závazky obchodní společnosti Bestsport. Eto měla nabýt pohledávku ve výši 247 140 455 begin_of_the_skype_highlighting              247 140 455      end_of_the_skype_highlighting korun na základě postoupení pohledávky od J&T Banky. Další splatné závazky má Sazka podle materiálu vůči vlastníkům dluhopisů, které vydala za účasti spoludlužníka - občanského sdružení Zelený ostrov. Podle navrhovatele má Sazka s "největší pravděpodobností" dluh ve výši zhruba 400 milionů korun také u České spořitelny a další dluh ve stejné výši u Fortis Bank, který měl být splatný na přelomu roku 2010/11.

Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Dojde také k zablokování věřitelů, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky např. exekucí.

Vyhlášení insolvenčního řízení automaticky neznamená, že firma musí být ve finančních problémech. Podávání návrhů na úpadek firmy se totiž stalo, zejména ve stavebnictví, součástí „obchodní politiky“. Postižené firmy mluví o tzv. insolvenční šikaně. Insolvenční řízení totiž soud zahajuje v případě nesplacených závazků, u nichž lhůta po datu splatnosti přesáhne 30 dnů. Bez ohledu na to, zda se třeba jedná o spornou fakturu za špatně odvedenou práci nebo spornou pohledávku. Ve většině takových případů soud sice řízení po několika týdnech zastaví, pověst firem ale insolvenční řízení poškozuje. Na vlastní kůži to kupříkladu zažily i velké stavební firmy Strabag či OHL ŽS.