Zrušení vojenského újezdu Brdy se zatím odkládá

Proti rušení újezdu Brdy vystupuje Středočeský kraj. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jenž z regionu pochází, označil už minulý týden za nešťastné, že Sněmovna projednává věc, jež je proti vůli jednoho z klíčových hráčů. Předlohu naopak podporuje Plzeňský kraj, kterému má část území rovněž připadnout.

Středočeši pochybují o tom, že bude včas dokončena pyrotechnická očista území, a obávají se developerské činnosti a znečištění vodních zdrojů. Armáda ale tvrdí, že újezd bude zbaven munice do konce roku 2017 tak, jak to stanoví plán. Ochrana přírody má být zaručena tím, že den po zrušení újezdu bude v Brdech vyhlášena chráněná krajinná oblast.

Ministr obrany zdůrazňuje, že armáda nepotřebuje újezdy dimenzované pro 115.000 vojáků, když nyní jich je 21.000.

Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 Dělostřelecká střelnice v Brdech. V roce 1940 v době Německého protektorátu došlo k rozšíření vojenské střelnice o území obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po skončení války bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit. Po ukončení 2. světové války se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před válkou.

Na základě dekretu prezidenta Beneše byl konfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy. Tímto aktem se např. také zřícenina hradu Valdek stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín.