Babiš nebyl stíhán pro jednání, které by jakkoli souviselo s jeho politickou aktivitou, řekl soud

V písemném odůvodnění rozsudku v kauze Čapí hnízdo, které ČTK získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, to zdůraznil předseda trestního senátu pražského městského soudu Jan Šott. Osvobozující rozsudek nad Babišem a jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou vynesl soud 9. ledna. Státní zástupce Jaroslav Šaroch proti němu minulý týden podal odvolání, případem se tak bude muset zabývat Vrchní soud v Praze.

"V každé zdravě fungující civilizované společnosti je normální a běžné, že osoba, která vstoupí do politiky a uchází se o nejvyšší veřejné funkce, se vystaví zvýšené pozornosti a kontrole veřejnosti, především médií, a to včetně – nebo možná především – zkoumání své minulosti," konstatoval v odůvodnění verdiktu Šott. "Pokud je šetření podezření vzniklého v této kauze, byť zčásti, skutečně důsledkem právě takové zvýšené kontroly, nelze než uzavřít, že se jedná o důsledek vzhledem k působení obžalovaného v politické sféře zcela přirozený," dodal. Soudce ale doplnil, že do posouzení věci soudem se politické působení Babiše v žádném případě nepromítlo.

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní od počátku vinu odmítají.

Soud případ projednával od loňského září. Při dokazování se podle písemného odůvodnění zabýval zodpovězením dvou otázek - zda se obžalovaní podíleli na zneužití práva tím, že by uměle vytvořili podmínky pro získání dotace vyčleněním společnosti z Agrofertu, a zda byla společnost Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti o dotaci malým nezávislým podnikem. Pokud by tomu tak bylo, musel by se soud musel zabývat i tím, zda Babiš s Nagyovou věděli, že o dotaci firma žádat nemůže.

Jako mimořádně důležitý důkaz pro zodpovězení první otázky zhodnotil soudce výpověď podnikatele Jana Bareše. Ten sice vyvrátil obhajobu Nagyové, která tvrdila, že s možností získání dotace přišla až 20. prosince 2007, nebo výpověď Babiše, ze které podle soudu vyplývalo, že nezajišťoval převod akcií na svou rodinu. Barešova výpověď ale podle rozsudku přinesla řadu podstatných informací, které podporují závěr o nevině obžalovaných.

Bareš totiž mimo jiné ve své výpovědi vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčlení. Uvedl také, že ho Babiš ujistil, že má zájem v realizaci pokračovat, i kdyby společnost dotaci nezískala. Výpověď svědka Šott hodnotí jako "logickou, přesvědčivou, podrobnou, konzistentní a zcela věrohodnou".

"Z důkazů (...) vyplývá, že důvodem vytvoření Farmy Čapí hnízdo byly spíše rodinné vztahy, dotace byla druhořadá a řešila se, nanejvýš jako podpůrný argument, až poté, co už bylo rozhodnuto, že projekt nebude realizovat Agrofert. Postoj obžalovaného Babiše byl takový, že nově vzniklá firma bude projekt realizovat bez ohledu na to, zda se dotaci podaří obžalované Nagyové získat," uvedl Šott.

U druhé otázky, tedy zda bylo Čapí hnízdo malým nezávislým podnikem, se soud nejprve věnuje definici takového podniku. "Oproti běžnému a pochopitelnému lidskému vnímání pojmu malý podnik tak, že malý nemůže být podnik úzce propojený s nějakým velkým podnikem nebo holdingem, Doporučení Komise, které bylo součástí pravidel dotačního řízení, jež měli obžalovaní podle obžaloby vědomě porušit, říká něco jiného," napsal Šott.

Soudce vysvětluje, že podle tohoto doporučení může podnik propojený s jiným podnikem pozici "malého nezávislého podniku" ztratit jen v případě, kdy by působil na stejném trhu, jako podnik s ním propojený, nebo na trhu sousedním. Faktická propojenost pak podle Doporučení není podstatná. Soud se pak ztotožnil s názorem obhajoby, podle které objektivně k působení na sousedních trzích ve smyslu současného výkladu nedošlo. Společnosti si nekonkurovaly ani na stejném relevantním trhu.

I na druhou otázku tak soud s ohledem na předložené důkazy odpověděl negativně. "Bez ohledu na možnou akademickou diskusi, zda přece jen v některém aspektu nelze dovodit, že Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci neměla (...) úvaha o možné vině některého z obžalovaných zcela zjevně ztroskotává přinejmenším na nemožnosti dovození subjektivní stránky trestného činu, tedy prokazatelného úmyslného zavinění kohokoli z obžalovaných," doplnil Šott.

Srozumění obžalovaných s tím, že by v žádosti byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, se po provedeném dokazování podle soudu nejeví jako pravděpodobné. "Skutek obžalovaných popsaný v obžalobě tedy není trestným činem a soud oba obžalované obžaloby v souladu s návrhem obhajoby zprostil," dodal soudce.