Někdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) vzkázal soudu, že v médiích zveřejněné odposlechy s Mazánkem a Kolibříkem jsou falzifikát a vznikly s cílem ho poškodit. Bém měl dnes svědčit v kauze vynesení těchto odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS), omluvil se ale kvůli zahraničnímu pracovnímu jednání. Obžalobě čelí bývalý zpravodajec Jan Petržílek a někdejší vrcholný politik Vít Bárta (Věci veřejné).
Odposlechy Béma s lobbistou Romanem Janouškem, které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města za Bémova vedení, zveřejnila v březnu 2012 Mladá fronta Dnes. Muži se v nich vzájemně oslovují "Mazánku" či "Kolibříku". Státní zástupce Michal Muravský tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Petržílka v roce 2009 Bárta, který tehdy šéfoval bezpečnostní agentuře ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, jež byly v režimu "důvěrné".
"Odposlechy jsou smyšlenou, uměle vykonstruovanou realitou s jediným cílem mě osobně poškodit, což se také stalo," uvedl Bém v prohlášení zaslaném pražskému městskému soudu. Podle něj mají základ ve skutečných odposleších BIS, které "někdo dovedně zpracoval na novou realitu" a které někdo musel vynést či zcizit a poskytnout Bártovi.
Bém také připomněl, že odposlechy Mazánka s Kolibříkem se v médiích objevily krátce před vyhlášením rozsudku, který Bártu nepravomocně uznal vinným z podplácení poslanců jeho strany. Podle exprimátora toto načasování rozhodně nebylo náhodné.
"Odposlechy dramaticky ovlivnily můj život, ale je to realita, která je pro mě historií. Za tyto změny jsem v konečném důsledku vděčný a rád," uzavřel.
Soud následně přečetl výpověď, kterou dříve poskytl policii Janoušek. Ten vyšetřovatelům hned v úvodu sdělil, že po operaci hlavy může být jeho schopnost vybavit si určité skutečnosti omezená. Dále uvedl, že zveřejnění odposlechů změnilo jeho profesní i soukromý život a že zájem médií o jeho osobu, který od té doby trvá, je mu nepříjemný. Do zveřejnění odposlechů podle svých slov nevěděl, že je předmětem zájmu BIS. Janoušek je v současné době ve vězení, kde si odpyká trest 4,5 roku za dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Havaroval několik dní po zveřejnění odposlechů.
Petržílek i Bárta vinu popírají. Za zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace jim hrozí dva až osm let vězení. Zatímco Petržílek se k věci v pondělní neveřejné části jednání obsáhle vyjadřoval několik hodin, Bárta podle informací ČTK přednesl jen stručné prohlášení a odmítl odpovídat na dotazy soudu či státního zástupce. I dnes za něj hovořil pouze jeden z jeho čtyř advokátů, Bárta v jednací síni nepromluvil. Druhý obžalovaný naopak využil možnosti okomentovat jednotlivé výpovědí svědků.
"Žádný puč ani pád vlády jsem nepřipravoval ani neplánoval, ani jsem se na tom nepodílel," zdůraznil Petržílek poté, co soudkyně přečetla protokol z policejního výslechu Béma. Doplnil, že Bártu viděl před procesem dvakrát v životě. "Nebyl jsem ani zaměstnancem, ani spolupracovníkem ABL," dodal muž, který je osm let postavený mimo policejní službu a živí se jako řidič sanitního vozu.
U soudu dnes zazněly také čtené výpovědi bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho či někdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Ten Petržílka chválil za jeho vedení analytického odboru tohoto útvaru, kam zpravodajec přešel z BIS.
Osobně pak přišel svědčit bezpečnostní expert Michal Moroz, který působil jako náměstek ministra vnitra Radka Johna (Věci veřejné). Na dotaz popřel, že by věděl, jak se nahrávky odposlechů dostaly do rukou novináře Jaroslava Kmenty, který je zveřejnil. Kmentu soud vyslechne příště, novinář však předem avizoval, že bude nadále chránit svůj zdroj. Hlavní líčení bude pokračovat od 29. listopadu. Soudkyně předeslala, že nejméně jedna jeho část včetně následných závěrečných řečí bude opět neveřejná kvůli utajovaným skutečnostem.
Bárta v současné době podniká v železniční dopravě. Od roku 2010 byl ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům Věcí veřejných platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny.
Související
Bém se vrací na magistrát, bude mít místo v protidrogové komisi
Únik odposlechů Janouška s Bémem projednává soud neveřejně
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák