Zrušit více než 10.000 nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale již nepoužívané, navrhla dnes vláda. Novinářům to po zasedání řekl premiér Petr Fiala (ODS). Iniciativu nyní projedná Parlament.
Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.
Fiala uvedl, že zrušovacím zákonem vláda naplňuje své předvolební sliby i programové prohlášení. "Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy," řekl předseda vlády. V případě 6667 předpisů jde o takzvané obsoletní předpisy, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších 3616 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly," doplnil Fiala.
Ministerstvo vnitra v předkládací zprávě uvedlo, že z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná. "Jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv," uvedl úřad. Tisíce nadbytečných předpisů podle ministerstva ztěžují orientaci v právním řádu, podle Fialy jejich zrušení zvýší právní jistotu.
Mezi předpisy, které ministerstvo navrhuje zrušit, jsou zákony i vyhlášky z období od první republiky do současnost. Zrušena by měla být například norma z roku 1918, kterou byly v Československu zřízeny nejvyšší správní úřady, vyhláška z roku 1985 o úpravách pracovní doby nebo zákon o zahájení činnosti jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně z roku 2008.
"Je možné konstatovat, že existence obsoletních právních předpisů je vnímána, jakožto určité reziduum spletitého historického vývoje na českém území, jako problém a zátěž pro moderní právní řád 21. století," uzavřelo ministerstvo.
Zrušení několika stovek nadbytečných předpisů navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2019, návrh schválila vláda, poslanci ho však do konce volebního období projednat nestihli. Letos proto vnitro navrhlo zákon znovu, tentokrát však na základě analýzy odhalilo několik tisíc nadbytečných nařízení.
Související
Vláda schválila další antibyrokratický balíček. Rozhodla o dalším daru pro Ukrajinu
"Chraňte slušné lidi, ne gaunery." Okamura chce změnit zákon o nutné obraně
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě