Mluvčí Ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát pro EuroZprávy.cz vysvětlil význam jednotlivých politik životního prostředí pro Evropskou unii. „Obecně řečeno se evropská politika v oblasti životního prostředí opírá o zásady prevence, nápravy znečištění životního prostředí u zdroje a o zásadu ‚znečišťovatel platí‘,“ přiblížil.
V současné době patří k hlavním prioritám politiky životního prostředí EU boj proti klimatickým změnám a znečištění, zachování biologické rozmanitosti, podpora odpovědného využívání přírodních zdrojů a udržitelný rozvoj. „Za tím účelem se odpovědné instituce Evropské unie v rámci legislativního procesu zaměřují především na legislativu směřujících k omezování emisí skleníkových plynů, včetně vytvoření mechanismu obchodování s emisemi, dále k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů či k omezování různých zdrojů znečištění, mezi něž patří znečistění ovzduší, vody nebo hluk,“ vyjmenoval Charvát.
Opatření ve všech oblastech politiky životního prostředí definují takzvané víceleté akční programy pro životní prostředí. Jsou začleněny do horizontálních strategií a přihlíží se k nim při mezinárodních jednáních o životním prostředí.
Mluvčí resortu životního prostředí zdůraznil, že jednou z prioritních oblastí politiky EU je ochrana klimatu. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z klíčových priorit – Zelená dohoda pro Evropu, častěji známá jako Green Deal. „Představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku.“
Problematika zmírňování dopadů změny klimatu je řešena v klimaticko-energetickém balíčku. Adaptaci na tyto změny pak řeší Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu neboli Adaptační strategie EU. Napříč Evropskou unií jsou politické přístupy k tomuto problému koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních vystupovala jednotně. Charvát připomněl například jednání v záležitostech Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.
Prioritou českého předsednictví v Radě Evropské unie z druhé poloviny loňského roku bylo vyjednávání o legislativním balíčku Fit for 55. Ten je podle mluvčího resortu životního prostředí nedílnou součástí Zelené dohody, respektive jedním z milníků na cestě ke klimatické neutralitě. „Balíček míří na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % proti roku 1990. Díky němu například získá Česká republika historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci, celkem více než 1,2 bilionu korun do roku 2030,“ upozornil Charvát.
Tím ale příspěvky pro Česko nekončí. „Vedle 400 miliard korun na proměnu energetiky z Modernizačního fondu pro firmy nebo obce získá dalších 100 miliard ze Sociálního klimatického fondu, ze kterého je možné podpořit domácnosti a malé podniky,“ pokračoval mluvčí.
Dalším klíčovým tématem je oběhové hospodářství. „V prosinci 2015 vydala Komise k tomuto tématu balík návrhů legislativních opatření, jehož cílem je co nejtrvalejší zachování hodnoty výrobků, efektivnější nakládání se zdroji nebo recyklaci a opětovné využívání odpadů.“
Členské státy tak musí zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom cíle 55 % do roku 2025, 60 % do 2030 a 65 % do 2035. Právní předpisy k tomu vymezují také konkrétní cíle pro recyklaci jednotlivých obalů.
Cirkulární Česko
Oběhové hospodářství si podle resortu životního prostředí klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné. Stalo se jedním z klíčových konceptů v oblasti řady politik EU.
Toto hospodářství vyžaduje strategický komplexní přístup. V prosinci 2021 vláda schválila Strategický rámec Cirkulární Česko 2040. Tento reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a zdůrazňuje ho jako českou prioritu. Má učinit stát dlouhodobě odolným vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změn klimatu. ČR má podle něj být schopna reagovat na budoucí zásadní výzvy v souvislosti se živelnými pohromami či pandemiemi.
Cirkulární Česko 2040 má kromě udržení hodnoty výrobků tyto výrobky vrátit do výroby na konci jejich používání. Navíc dojde k minimalizaci tvorby odpadu.
Ochrana vzduchu, vody a půdy
Hlavní nástroj pro ochranu ovzduší je podle resortu životního prostředí směrnice o kvalitě ovzduší, jejíž revize má stanovit do roku 2030 prozatímní normy Unie pro kvalitu ovzduší, které budou více odpovídat doporučením Světové zdravotnické organizace a zároveň nasměrují Unii na trajektorii nulového znečištění ovzduší, kterého se dosáhne nejpozději do roku 2050 spolu s klimatickou neutralitou.
Dalším z velkých témat je ochrana vod. „Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000,“ upřesnil Charvát.
Smyslem Rámcové směrnice, jak vysvětlil, je zabránit dalšímu zhoršování stavu povrchových i podzemních vod a zlepšit stav vod a na vodu vázaných ekosystémů. „Hlavním cílem Rámcové směrnice je dosažení dobrého stavu vod do roku 2015 s možností prodloužení této lhůty do roku 2027,“ přiblížil. Uvedl výjimky několika případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že stanovených cílů nemůže být v těchto obdobích dosaženo.
„Hlavní nástroj k dosažení cílů Rámcové směrnice představují plány povodí, respektive jimi stanovený program opatření. Tyto plány jsou významným podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pak pro územní plánování a vodoprávní řízení,“ pokračoval mluvčí. Působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věci sestavování plánů podle vodního zákona vykonává Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
Strategie EU pro půdu do roku 2030 stanovuje rámec a konkrétní opatření na ochranu a obnovu půdy a na zajištění jejího udržitelného využívání. „Představuje vizi a stanovuje cíle, jak dosáhnout do roku 2050 zdravé půdy, s konkrétními opatřeními zavedenými do roku 2030. Dále informuje o tom, že od roku 2023 začne platit nový zákon o zdraví půdy, který má zajistit rovné podmínky a vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví,“ vysvětlil Charvát.
Nová strategie EU pro půdu do roku 2030 je klíčovým výstupem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Přispěje k cílům Zelené dohody pro Evropu. „Zdravá půda je nezbytnou podmínkou k dosažení klimatické neutrality, čistého a oběhového hospodářství a zastavení desertifikace a znehodnocování půdy. Je nezbytná rovněž kvůli zvrácení ztráty biologické rozmanitosti, poskytování zdravých potravin a ochraně lidského zdraví.“
Ochrana biologické rozmanitosti
Evropská unie projektuje svou politiku v oblasti ochrany životního prostředí také do biodiverzity. „K ochraně biodiverzity zveřejnila Komise strategii pro biodiverzitu. Strategie je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu, je propojená se zemědělskou strategií Farm to fork a obě mají přispět k synergii mezi sektorem zemědělství a ochranou biologické rozmanitosti,“ upřesnil mluvčí.
Strategie mají význam i v kontextu aktuální krize, která se týká bezpečnosti a udržitelnosti potravin, odolnosti ekosystémů a nutnosti investic. „Opatření plánovaná v oblasti ochrany přírody, udržitelného využívání a obnovy přinesou místním komunitám ekonomický prospěch a vytvoří udržitelná pracovní místa a růst.“
Koncem června loňského roku Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, známého jako Nature restoration law. Týká se obnovy přírody v Evropské unii. „Podrobněji rozpracovává ambiciózní Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 s podtitulem Navrácení přírody do našeho života, která byla přijata před dvěma lety. Nový dokument vychází z názoru, že nestačí přírodu jen chránit, ale že je třeba tam, kde byla lidskou činností značně poškozena nebo rovnou zničena, ji obnovit.“
V oblasti biologické rozmanitosti Evropská unie plánuje do roku 2030 právně chránit 30 % pevniny a 30 % mořských oblastí EU. Chce také začlenit ekologické koridory jako součást skutečné transevropské přírodní sítě. Má jít také o přísnou ochranu alespoň jedné třetiny chráněných území EU, včetně všech zbývajících původních přírodních lesních porostů. Uvádí to Ministerstvo životního prostředí na svých webových stránkách.
Závazky se týkají i samotné obnovy přírody. Do roku 2030 se mají obnovit významné oblasti ekosystémů a ekosystémů bohatých na uhlík. Má dojít ke zvratu úbytku opylovačů. EU si klade vysoké cíle například v obnově volně tekoucích řek, kterých plánuje obnovit 25 tisíc kilometrů. O polovinu se má snížit počet druhů na červeném seznamu ohrožených invazivními nepůvodními druhy.
Související
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
EU (Evropská unie) , životní prostředí
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
Pražská policie vyšetřuje napadení v autoservisu v Řepích, ke kterému byli přivoláni i lidé z oddělení vražd. Hrůzný čin si totiž vyžádal úmrtí jedné osoby. Strážci zákona na místě zadrželi jednoho muže.
Zdroj: Jan Hrabě