České dálnice? Stavba je dle NKÚ pomalá, dokončit síť do roku 2050 nelze

Kontroloři prověřovali období zahrnující konec vlády Petra Nečase (ODS), vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. "Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

"Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle," uvedl. Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Rozšiřování sítě dálnic podle ministra Dana Ťoka zdržel útlum výstavby za Nečasovy vlády. "Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb," uvedl Ťok.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě - opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. "Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let," uvedl Kešner. Příkladem je podle něj stavba D1 Říkovice - Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Ministerstvo dopravy chce zrychlit výstavbu novelou stavebního zákona, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny. Jednou z novinek je takzvaná předběžná držba, která by umožnila začít stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky pod dálnicí. Územní řízení by také u konkrétních staveb vedl jeden specializovaný stavební úřad v kraji.

Kontrola zároveň ukázala, že náklady na výstavbu dálnic klesly. Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012, jak vyplynulo z dřívější kontroly NKÚ.

"Kontroloři také zjistili, že průměrná cena 1 m2 stavby dálnice byla 6 900 korun, což je téměř stejná cena, za kterou se v průměru stavěl 1 m2 dálnice v Německu, Řecku, Polsku a Španělsku, což ukázala kontrola Evropského účetního dvora č. 5/2013. Náklady na dálniční vozovku se pohybovaly přibližně od 2 400 korun do 3 500 korun za 1 m2. Náklady na dálniční mosty byly od 18 500 korun do 33 000 korun za 1 m2. Celkové ceny staveb nebyly až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny," uzavřel nku.cz.