Pokuty podle výše příjmů. Žádné scifi, možná skutečnost

Ministerstvo chce při vyměřování pokuty zavést takzvané obligatorní zohlednění příjmů pachatele přestupku.

"Za stejný přestupek bude zavedeno několik pásem pokut, které budou představovat násobky základní spodní a horní hranice sazby pokuty za přestupek,“ uvedli zástupci ministerstva během diskuse. "Přesun do vyššího pásma pokuty bude vázán na dosažení určitého ročního příjmu podle daňového přiznání nebo vyměřené daně z příjmu," vysvětlili.

Pásma pokut by měla být nastavena tak, aby v případě spáchání přestupku byla citelná, nikoliv však likvidační. Citelná pokuta přitom podle odborníků představuje výraznou část měsíčního příjmu, ne však jeho většinu.

Základní pásmo by kopírovalo současnou praxi, nejvyšší pokuty by se v něm tedy udílely v rozmezí od 25 tisíc do 50 tisíc korun. V druhém pásmu by však za stejný přečin byla horní hranice 100 tisíc a ve třetím pásmu dokonce 150 tisíc korun.

"Do základního pásma přitom spadají lidé s měsíčním hrubým příjmem do 60 tisíc korun," přiblížil Martin Vavřina z legislativního odboru ministerstva dopravy.

Legislativci uvažují i o tom, že by pachatelé přestupků mohli zažádat o splátkový kalendář, ve většině případů by však měli pokutu splatit do tří měsíců.

"Můžeme si to vysvětlit na konkrétním případu. Za tržnou ránu způsobenou při dopravní nehodě musí pachatel dostat pokutu v rozmezí 25 až 50 tisíc korun. Správní úředník prostě nemá na výběr, i když pro jednoho pachatele je 25 tisíc likvidační, zatímco pro druhého jde nadneseně o jednu dražší večeři," vysvětlil poslanec Věcí veřejných a stranický expert na dopravu Stanislav Huml. "Chceme jen vyřešit tuto anomálii," dodal.