Praha - Podle slibu se měl od pololetí 2016 zvýšit příspěvěk na péči, ministerstvo práce na přidání ale nemá peníze. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) proto vyzve šéfy vládních stran, aby koalice ve Sněmovně v projednávaném rozpočtu přesunula peníze a přidala je postiženým.
Na přidání se v červenci dohodli členové vlády se zástupci postižených. NRZP žádala původně růst o deset procent od ledna. Ministerstvo práce v novele o sociálních službách navrhlo dvě varianty - přidání o deset procent od pololetí příštího roku, nebo o pět procent od července a zbytek pak od ledna 2017. V prvním případě by bylo příští rok potřeba 1,05 miliardy korun navíc, ve druhém 520 milionů.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) dnes řekla, že za zvýšení příspěvku bude dál bojovat. Počítá s tím, že pokud dávka od července poroste, podělí se o náklady její resort s ministerstvem financí.
Podle Babiše je ale Marksová jediný šéf resortu, který s ním o finančních požadavcích na příští rok nejednal. Většinou přišel náměstek a úředníci. "Nechápu, proč to paní ministryně neprosadila v rámci svojí kapitoly. Já jsem samozřejmě připraven to akceptovat, protože jsem očekával, že v rámci své kapitoly to tam zahrne," uvedl Babiš.
Rada zdůrazňuje, že se příspěvek od svého zavedení v roce 2007 nevalorizoval. "Cena sociálních služeb se za tu dobu přitom zvýšila o 53 procent, inflace o 17 procent. Mzdy a důchody se zvedly o 24 procent. Jen u lidí závislých na pomoci nedošlo k žádnému navýšení. Vláda nemůže neustále diskriminovat ty, kteří se nemohou bránit," řekl šéf rady Václav Krása.
Kvůli valorizaci příspěvku se dnes mimořádně sešlo předsednictvo rady. O jednání požádá předsedu vlády Bohuslava Sobotku (ČSSD) i ostatní šéfy koaličních stran. Budou žádat příslib, že postižení a senioři dostanou na péči příští rok přidáno. Pokud by se schůzka nekonala do dvou týdnů a politici nedali jasný veřejný slib, že se dávka po letech zvedne, uspořádá rada demonstraci. Posledního velkého protestu před několika lety se zúčastnilo několik tisíc lidí.
Související
Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín
NRZP vadí nevyplácení příspěvku na péči ze Slovenska
zdravotně postižení , Andrej Babiš , Michaela Marksová-Tominová
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 1 hodinou
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 2 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
včera
Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev. Odveta za útok na chemický závod, vzkazuje Moskva
včera
Karel III. stále nemá vyhráno. Palác odhalil, jak bude pokračovat boj s rakovinou
včera
Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou
včera
Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady
NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák