Důchodová reforma schválena: Vyděláte nebo proděláte?

Ačkoliv v pátek prošel návrh zákona během několika minut, v předchozích čteních o něm poslanci debatovali mnoho hodin. Opoziční poslanci ho chtěli stejně jako návrh zákona o důchodovém spoření zamítnout, nebo alespoň vrátit k dopracování.

Podle schváleného návrhu dostane každý z účastníků systému k naspořeným 300 korunám devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky tak bude nový model méně výhodný. Maximální státní příspěvek ve výši 230 korun bude od hranice tisíce korun.

"Zákon je diskriminační pro všechny, kdo si budou ukládat do 299 korun měsíčně, kteří nedostanou podporu žádnou. Biti budou tedy ti nejchudší," prohlásil při projednávání zákona poslanec Miroslav Opálka (KSČM). Méně peněz od státu budou dostávat i lidé, kteří si dosud spořili 500 korun za měsíc. Místo stávajících 150 korun dostanou jen 130 korun navíc.

"Snahou je zvýšit průměrnou výši měsíční úložky, protože v současnosti je zhruba 480 korun a jako instrument zabezpečení na stáří to není žádná vysoká částka. Proto se motivace posunuje do vyšších finančních částek," zdůvodnil změnu už po jejím vládním odsouhlasení premiér Petr Nečas (ODS) a doplnil: "Je nezbytné zmínit, že v tom systému je uloženo 232 miliard korun."

Ministr Kalousek premiéra doplnil: "Skutečně se snažíme o to, aby výše státního příspěvku motivovala lidi k vyšším úložkám a ke spoření na stáří. Ve stávající situaci se nedá hovořit ani tak o spoření na stáří jako spíš o tom, že si sem lidé chodí pro nejvyšší státní příspěvek." "Nikdo nebude samozřejmě nikoho nutit odejít z těch stávajících fondů do nových, transformovaných fondů. Kdo chtít nebude, může tam zůstat. Nicméně ten systém bude uzavřen a nové smlouvy v něm nebudou uzavírány," připojil ministr financí, aby uzavřel: "Na rozhodnutí každého bude, jestli zůstane u svého stávajícího fondu nebo přejde do nového, transformovaného."

Že je role doplňkového penzijního spoření v Česku zatím okrajová, uvedl při jednání ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). A že bude okrajovým doplňkem důchodového systému i po svých úpravách, připustil před poslanci premiér Nečas.

"Tyto fondy investují 75 procent do státních dluhopisů a pět procent do státních pokladničních poukázek," zmínil premiér na adresu jejich opatrnosti a s tím souvisejících nízkých ročních výnosů. Ty vyčíslil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, když uvedl, že tyto fondy vydělaly v průměru svým účastníkům za posledních deset let jen 0,3 procenta ročně.

"Ukládám si na důchodové připojištění se státní podporou. Myslím si, byť podpora není velká, že je to lepší než nic," připustil již dříve poslanec Jiří Paroubek (ČSSD). Připomněl neradostnou minulost, kterou soukromé penzijní spoření v Česku provázelo. "Když to před 16, 17 lety začínalo, bylo tu 57 fondů, dnes už je jich jen 13. Deset fondů zkrachovalo. Jejich účastníci dostali něco mezi 20 až 80 procenty vkladů," uvedl Paroubek.

Nečas zmínil, jak většina lidí doplňkové penzijní spoření využívá: "72procent všech výplat je ve formě jednorázového vyrovnání a dalších 24 procent ve formě odbytného. Jen jedno jediné procento je ve formě renty. Nejde o nástroj zajištění na stáří, ale jen o výhodné spoření." Podobné to může být i po úpravách systému. Jak premiér připomněl, celou částku bude možné bez sankce vybrat po dosažení 60 let věku účastníka. A pod podmínkou sankce v podobě vrácení státního příspěvku to bude možné i kdykoliv předtím.

Příspěvky na penzi bude moci svým zaměstnancům zajišťovat i zaměstnavatel, v takovém případě stát nepřispěje ani korunu.

Systém doplňkového penzijního spoření v upravené podobě, takzvaný třetí pilíř důchodového systému, by měl začít fungovat od 1. ledna 2013. Součástí důchodové reformy je také zákon o penzijním spoření, který zavádí možnost vyvádět část peněz ze státního průběžného pilíře do soukromých fondů. Trojici norem doplňuje technická novela upravující související zákony.

Všechny tři zákony teď míří do Senátu.