Proč kůrovec nedevastuje Šumavu? Expert přišel s hypotézou

"Loni v létě téměř nikde nepršelo, ale na Šumavě vždycky nějaké srážky byly. Takže pro kůrovce to znamenalo, že neměl ideální podmínky, a proto jsme neregistrovali více napadených stromů než v minulých letech," řekl.

Dostatek srážek podle Dvořáka nejlépe dokumentoval stav hladiny Teplé Vltavy, která protéká šumavským národním parkem. Prakticky po celé léto se výška hladiny držela nad hranicí 50 centimetrů, při níž je povoleno splouvání. "I když hladina klesala, tak přišly nějaké srážky a řeku zase částečně naplnily," uvedl.

S kůrovcem je třeba bojovat. Novela lesního zákona umožní odložení těžby souší nebo prodloužení lhůty pro zalesnění. Veškeré síly se budou soustředit na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. @LesyCR_ https://t.co/lJt9RKDrjV pic.twitter.com/IKrSjZs228

Šumava podle Dvořáka dokáže lépe čelit problémům s kůrovcem i z jiného důvodu. Lesníci mají se škůdcem dlouholeté zkušenosti a vědí, jak postupovat a preventivně se masivnímu napadení bránit. V hospodářských lesích se v minulosti kůrovec vyskytoval jen zřídka, až v poslední době se rozmohl ve větší míře. "Majitelé na to většinou přišli až pozdě, kdy už nezbývá nic jiného, než stromy vytěžit," řekl Dvořák.

Šumava zažila v novodobé historii největší kůrovcovou kalamitu při orkánu Kyrill, který Česko zasáhl v lednu 2007. Následkem rozsáhlých polomů lýkožrout zasáhl odhadem 2,6 milionu krychlových metrů stromů. Přibližně 1,1 milionu nechal NP Šumava vykácet, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku.