Zájem o peníze z programu Nová zelená úsporám je v posledních měsících navzdory opatřením proti šíření koronaviru vyšší než v loňském roce. Na dnešní on-line konferenci to uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Konkrétní čísla však neuvedl.
MŽP je podle náměstka připraveno na to, že od příštího programového období pro čerpání evropských dotací převezme agendu od ministerstva pro místní rozvoj (MMR). "Aktivita žadatelů byla v období zhruba od března do konce dubna možná překvapivě vyšší než v předchozích měsících. Jak o zateplování a renovaci, tak o nové stavby v pasivním standardu nebo výměnu zdrojů, jako například tepelných čerpadel, fotovoltaických nebo rekuperačních systémů," uvedl Kříž.
Ministerstvo životního prostředí už v polovině května uvedlo, že v Česku navzdory dopadům šíření koronaviru roste zájem o fotovoltaické instalace na střechy domů. Letos do konce dubna jejich počet proti stejnému období loňského roku vzrostl z 954 na 1792, celková požadovaná částka z 100,3 na 223,8 milionu korun. Mezi lídry trhu patří společnost S-Power Energies. Jednatel firmy Jaroslav Šuvarský tehdy uvedl, že situace kolem koronaviru zájmu překvapivě i pomohla, protože řada lidí díky karanténě získala čas na to, aby dořešila dlouho odkládané projekty.
Do konce loňského roku ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) proplatilo 33.654 žádostí částkou 6,81 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy schválených žádostí v různém stupni administrace, bylo 42.437 za 11,25 miliardy korun. Celkové zdroje programu pro období 2014 až 2021 MŽP odhaduje na 17,2 miliardy korun, téměř o deset miliard korun méně proti původním předpokladům.
Z programu mohou lidé čerpat peníze na projekty snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů, výstavbu nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a pořízení obnovitelných zdrojů energie do budov. NZÚ využívá peníze z výnosů z aukcí emisních povolenek, k dalším zdrojům mohou patřit veřejné a jiné prostředky.
Loni do programu dorazilo 12.898 žádostí za 3,26 miliardy korun. Aktivních bylo 10.745 s požadovanou výší podpory za téměř 2,7 miliardy korun. Úřad proplatil 9088 žádostí částkou 2,05 miliardy korun. V roce 2018 přišlo 9909 žádostí za více než 3,5 miliardy korun, proplacení se týkalo 7532 žádostí, a to obnosem 1,76 miliardy korun.
Program Nová zelená úsporám je dosud určen pouze pro žadatele z Prahy. Pro ostatní regiony ho v programovém období 2014 až 2020 pro čerpání evropských dotací spravuje MMR z Integrovaného regionálního operačního programu. Od příštího programového období bude MŽP spravovat Novou zelenou úsporám pro celou zemi.
"Mělo by to být zhruba od poloviny příštího roku. Ve všech programech bychom chtěli být kontinuální a předvídatelní. Jsme připraveni agendu převzít tak, aby tam nevznikla nějaká časová mezera. Program je podle nás nastavený dobře, nehodláme na něm nic zásadního měnit," dodal Kříž.
Související
Už ani korunu. Turek naznačil, že Hnutí Duha přijde o peníze od ministerstva
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí , zelená úsporám , Ministerstvo financí , solární energie
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák