Rok po otravě Bečvy nebyl viník usvědčen, obžaloba bude snad do konce roku

Obžalobu by státní zástupce rád vypracoval do konce roku, je nutné doplnit znalecké posudky. Obnova řeky po ekologické havárii by podle rybářů mohla trvat kratší dobu, než čekali. Vrátili tam už tuny ryb. Na konci podzimu by tam mohl také začít fungovat trvalý monitoring kvality vody.

Kyanid, který loni 20. září unikl do Bečvy, poškodil na zhruba 40 kilometrech řeky celý vodní biotop. Rybáři odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb. Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery po viníkovi úniku trvalo téměř osm měsíců a podle něj kyanidy vytekly do řeky z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Posudek ukázal na firmu Energoaqua, spravující tento areál. Její ředitel Havelka odmítl, že by společnost otravu Bečvy způsobila.

Před týdnem dozorující žalobce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně zamítl jako nedůvodné stížnosti firmy i Havelky proti zahájení stíhání. Podle kriminalistů jde v případu o trestné činy poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest.

Bareš řekl ČTK, že je třeba doplnit znalecké posudky kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů. Někteří rybáři a vědci totiž upozornili, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu z areálu bývalé Tesly. Na trase přitom řeka překonává dva jezy a peřeje, což by cizí látky rozptýlilo do šíře celého toku dřív. V létě vědci a rybáři pod vedením přírodovědce Jakuba Hrušky vlili do Bečvy u vyústění kanálu solný roztok a zaznamenávali, jak se v řečišti chová. Podle nich výsledky pokusu vylučují otravu z rožnovského kanálu. Experimentem se nyní kvůli anonymnímu podnětu zabývá ČIŽP i vyšetřovatelé.

Dalším případným ekologickým haváriím na řece má předejít zařízení, které má být ve Lhotce nad Bečvou nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku a bude ho spravovat Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (VÚT). Zařízení dokáže měřit a vyhodnocovat biologickou jakost vody nepřetržitě za využití vodních organismů – perlooček. Ústav vyhlásil výběrové řízení na dodavatele stavební části a do konce podzimu by mohlo být hotovo, řekl ČTK náměstek ředitele ústavu Libor Ansorge. VÚV nyní dělá namátkový monitoring vody v Bečvě. Vedle toho kvalitu vody v řece sleduje Povodí Moravy, dělá pravidelný měsíční monitoring.

Zarybnění Bečvy po katastrofě vyšlo podle rybářů na více než milion korun. "Kdyby nebylo této události, stálo by zarybnění tohoto postiženého úseku ročně zhruba 350.000 korun," řekl ČTK předseda Územního svazu rybářů pro Severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián.

Rybáři do řeky vysadili parmy, mníky, podoustve, ostroretky i cejny a snaží se postupně vyplnit ročníky, které katastrofa zahubila. Vrací tak do řeky i ryby starší, aby byly schopné co nejdříve vlastní reprodukce. Se zarybňováním počítají i v dalších letech. "Ta řeka má obrovskou reprodukční schopnost. Dokáže si po takových zvěrstvech pomoci sama, samozřejmě se jí snažíme při tom pomoci," řekl Kocián.

Sněmovní komise, kterou na jaře dolní parlamentní komora zřídila kvůli vyšetřování otravy Bečvy, se naposledne sejde ve čtvrtek a má uzavřít závěrečnou zprávu. Petr Gazdík (STAN), který má zprávu přednést plénu, před týdnem uvedl, že komise zjistila řadu chyb a připravuje návrh legislativních změn, které mají v budoucnu takovým pochybením předejít.