Hrubeš: Současná vláda je velmi nepopulární. Volby odrážejí to, co v průzkumech pozorujeme dlouho

Výsledek krajských voleb se patrně dal předpokládat. „Myslím, že v tomto případě volby vcelku odrážejí to, co dlouhodobě pozorujeme v průzkumech volebních preferencí, tj. vysokou podporu ANO,“ nastínil Hrubeš.

Stojí za tím i nepopularita současné vlády Petra Fialy. „Víme, že současná vláda je velmi nepopulární, tj. roste počet hlasů pro opozici, a to především pro hnutí ANO,“ pokračoval politolog.

Voliči se zaměřují hlavně na to, kdo pro ně podle nich udělá víc. „K hnutí ANO zřejmě přecházejí i zklamaní voliči současné vládní koalice, kteří pragmaticky zvažují, ‚za koho se měli a budou mít lépe‘, přičemž obava z ohrožení demokracie v případě, že by vládl Andrej Babiš, již pro ně zřejmě není aktuální,“ poznamenal.

V tomto ohledu je ale dobré počkat na volby do Poslanecké sněmovny, které se konají příští podzim. „Uvidíme, zda toto potvrdí i data, především pak data z příštích sněmovních voleb,“ doplnil Hrubeš.

EuroZprávy.cz se ho také dotázaly, zda za úspěchem ANO stojí také fakt, že vláda ponechala konání voleb i přesto, že část českého území za poslední týdny spláchly povodně. „To si nemyslím. Spíše, než že by voliči měnili stranické preference, nepřišli lidé, především v postižených oblastech, k volbám,“ vysvětlil.

Jednoznačné není ani to, jestli za úspěchem ANO stály spíše snahy lokálních kandidátů nebo jejich celorepubliková kampaň. „Otázka je, o kterých krajích se bavíme. Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, ale i například Liberecký kraj mají silné regionální lídry, kteří jsou veřejnosti známí a dokáží si získat pozornost,“ přiblížil politolog.

Vliv celostátní kampaně ale nelze vyloučit. „Na druhou stranu vidíme, že mnohé volební materiály spoléhají na to, že vedle krajského lídra či lídryně je i celostátní lídr či lídryně, tj. většinou tedy předseda nebo předsedkyně dané politické strany nebo hnutí,“ upřesnil.

Vliv na výsledek voleb tak patrně měly obě kampaně. „Nepochybně tedy jde o mix, který závisí nejen na známosti a popularitě regionálních lídrů či lídryň, ale i na celostátních tématech, která dlouhodobě dominují například v socioekonomicky hůře postavených regionech,“ podotkl Hrubeš.

Po volbách se rovněž objevily hlasy o tom, že šlo o úspěšné „referendum o vládě“. „Takto jednoduše to říct nelze, velmi záleží na tom, kdo tyto volby interpretuje a jaký význam jim chce dát, tj. jaký je jeho nebo její záměr. Toto označení vnímám primárně jako nástroj, jak využít výsledek voleb pro svůj záměr právě v politické aréně, tedy jako nástroj politických stran,“ vysvětlil politolog.

Jestli skutečně šlo o takzvané referendum o vládě ukážou až tvrdá data. „Abychom toto mohli tvrdit na základě dat, tj. že bychom věděli, že voliči sami tyto volby takto chápali a tím byla motivována jejich volba, tak taková data nemáme,“ uzavřel.