Nová Klinika? Squatteři obsadili prázdný dům ve Strašnicích, po dohodě odešli

Squatteři organizovaní skupinou Opravdu Dobré Squaty (ODS) dnes obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici v pražských Strašnicích s cílem vytvořit tam kulturní a sociální centrum. Na místo přišli kolem poledne, následně dorazili i policisté a zástupci Prahy 10, která má budovu ve správě. Po několikahodinovém vyjednávání nakonec squatteři souhlasili, že budovu opustí výměnou za to, že se s jejich zástupci starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS) sejde a budou jednat o poskytnutí vhodných prostor pro zamýšlené aktivity. Odešli po 18:00.

Zájemcům o účast na dnešní akci organizátoři kolem 10:00 odpoledne odeslali lokaci prázdné budovy, kterou poté po 13:00 zveřejnili i na webu. Účastníci prostory začali uklízet, policie však následně zamezila vstup do budovy a následovala jednání se zástupci Prahy 10. Cílem squatterů je podle vyjádření jejich zástupců vytvořit prostor pro alternativní kulturu a sociální služby například lidem bez domova v souvislosti s krizí bydlení.

Obsazení prázdných domů squattery není v metropoli výjimečné, historicky téměř vždy skončilo zásahem policie. Tomu se dnes podařilo vyhnout poté, co starosta Valovič nabídl squatterům možnost se sejít a probrat jejich projekt a případné poskytnutí obecních prostor. S tím nakonec souhlasili, i když podle původních prohlášení plánovali v objektu zůstat co nejdéle a minimálně tam přečkat dnešní noc.

Obsazená budova podle Valoviče není pro prezentovaný záměr vyhovující a není ani bezpečná. Město na jejím místě plánuje postavit nový dům s nájemními byty. Zástupci squatterů se na základě dohody se starostou sejdou 6. prosince ve 13:00 na vršovické radnici. Součástí jejich podmínek pro opuštění budovy bylo také to, že je policie nebude legitimovat, s čímž policisté souhlasili.

Skupina ODS vznikla jako reakce na vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v lednu 2019. Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014, později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem.

V Praze je vícero zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. V posledních letech kromě bývalé kliniky v Praze 3 obsadili například v roce 2018 na několik dní usedlost Šatovka v Šáreckém údolí nebo o rok dříve na necelý den dvě budovy na rohu ulic Hybernská a Senovážná. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Tam všude proti squatterům zasahovala policie, řada z nich skončila před soudem.

Související

Ilustrační fotografie.

Squatteři mohou dál užívat dům ruského oligarchy, rozhodl soud

Skupina squatterů od poloviny října obývá pětipatrový dům v centru Amsterodamu, který patří ruskému podnikateli, spoluzakladateli internetové společnosti Yandex Arkadiji Voložovi. Nizozemský soud ve středu rozhodl, že squatteři budovu nemusejí opustit, napsal dnes deník The Guardian.
V Lipsku pokračovaly demonstrace. (6.9.2020)

Lipsko zachvátily nepokoje. Demonstranti stavěli barikády, na policisty házeli kameny

V Lipsku na východě Německa pokračovaly v sobotu večer třetím dnem po sobě násilné demonstrace proti rostoucím cenám nemovitostí a postupu policie při zásahu proti squatterům. Záhy po začátku protestu se na strážníky snesla sprška kamení, následovaly potyčky mezi policií a převážně levicovými demonstranty. Dnes o tom informovala agentura DPA.

Více souvisejících

squateři Praha

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 30 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy