Šéf handicapovaných se zlobí: Politici jsou vstřícní, ale "skutek utek"

"Obracíme se na politiky této země a vyzýváme je, aby se víc a významněji začali zabývat problematikou lidí se zdravotním postižením. Docházíme k přesvědčení, že dosavadní kroky jsou zatím okrajové věci, neřeší se systémové věci a bohužel náš dojem je takový, že ani není vůle," uvedl Krása. Podle Krásy je obtížné kritizovat nynější kabinet a koaliční politiky, protože jsou vstřícní a snaží se komunikovat. "Za diskusí ale nenásledují činy," uvedl Krása, který působí jako poradce ministryně práce. Post chce ale opustit.

Radě vadí třeba to, že lidé s invalidním důchodem III. stupně nesmějí být v evidenci úřadů práce jako uchazeči o zaměstnání. Podle ní je to diskriminační a v rozporu s úmluvou OSN o právech postižených. NRZP vidí jako nepřijatelné také to, že handicapovaní dostávají nižší minimální mzdu. Nyní mohou invalidní důchodci mít 8000 korun, ostatní 8500 korun. Od ledna minimální mzda vzroste na 9000 korun, pro lidi s postižením zůstane o tisícovku nižší.

Do zákona se sice vrací podpora zaměstnávání znevýhodněných osob, je ale nižší než původní. Zaměstnavatelé místo 8000 korun budou od ledna dostávat na pracovníka jen 5000 korun, upřesnila rada. Usiluje také o změnu v příspěvku na péči. Na nejvyšší nyní nedosáhnou ti, kteří sice komunikují, ale jinak se bez pomoci vůbec neobejdou. "Byli jsme překvapeni, s jakou razancí vládní koalice návrh odmítla," podotkl Krása.

Rada poukazuje na to, že škrty v dávkách pro postižené zůstaly. Lidé dostávají dál nižší příspěvky na mobilitu, bezbariérové úpravy bytu či pomůcky.