Komunisti prý mají problém s homosexuály. Padala ostrá slova o deviantech

Praha - Novela zákona o registrovaném partnerství bude projednávána na půdě Poslanecké sněmovny. Velká část poslanců bude zřejmě proti, ať už jde o lidovce, kteří věří, že je zákon zbytečný, nebo o některé komunisty, kteří podle Jiřího Dolejše nechápou podstatu věci.

Novela zákona o registrovaném partnerství má umožnit jednomu partnerovi v homosexuálním páru přisvojení dítěte jeho protějšku.

"U nás je osvojení zakotveno dvěma způsoby – buď manželským párem, nebo jednotlivou osobou. Samozřejmě oni si teď jako jednotlivci mohou adoptovat dítě. Ale nemohou si osvojit dítě partnera," řekla podle serveru Echo24 poslankyně ANO Radka Maxová, jedna z předkladatelek návrhu.

"Mají k dítěti povinnosti plynoucí ze vztahu, ale nemají žádná práva. Dítě by mělo vyrůstat v rodině. A my chceme dát registrovaným párům tu šanci," dodala.

Zákon je zbytečný

Normu předložilo 27 poslanců ze všech parlamentních stran kromě lidovců. Jediný člen vlády, který zákon podpořil, byl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Projednávání ve Sněmovně se nejspíše také neobejde bez problémů. Skupina předkladatelů je sice složena z členů stran napříč politickým spektrem, žádná strana ale zákonu přímo nevyjádřila jasnou podporu.

"Náš odborný názor je, že současná právní úprava umožňuje to, po čem tito lidé volají. S tím, že pochopitelně je v zákoně o registrovaném partnerství, že nemohou osvojovat, ale mohou osvojovat mimo toto registrované partnerství," tvrdí podle Echo24 předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Vstupovat do něj nemusí. Vše lze řešit podle současného právního řádu. Ten návrh je zbytečný," dodal.

Foldyna: Už jsme pro ně udělali dost

Podobný názor má prý většina členů klubu TOP 09 a Starostové. Socialní demokracie je údajně rozpolcena. Někteří jsou jasně proti.

"Já nepovažuji tento zákon za klíčový. Pamatuji si, že když se prosazoval zákon o registrovaném partnerství, tak tu bylo řečeno, že nic víc už nebude. Takže pro tento zákon hlasovat nebudu," řekl poslanec Jaroslav Foldyna.

"Určitá část sociální demokracie považuje vztah k obraně takzvaných menšin za svou mantru. Já to považuji za okrajovou záležitost. Mě více zajímá, jak žijí lidé ze mzdy. Pro práva této menšiny už bylo uděláno mnoho," myslí si.

Nepochopili to, říká Dolejš

Podle Jiřího Dolejše z KSČM, jednoho z předkladatelů zákona, bude mít s novelou problém minimálně deset komunistů. "Ne všichni pochopili tu podstatu. Je tu boj proti symbolu, že by nám nějací devianti, protože někteří poslanci to berou jako deviaci, vychovávali děti," řekl.

"Oni nepochopili, že se jen legalizuje stav, aby se mohlo normálně fungovat tam, kde to jsou děti jednoho z páru. Ale někomu to prostě stejně nejde přes srdce," vysvětlil.

Návrh zákona byl Sněmovně předložen 11. září letošního roku. O čtyři dny později byl pak zaslán vládě, která 8. října oznámila, že nezaujímá k zákonu žádné stanovisko. Zákon se nyní díky doporučení organizačního výboru bude projednávat na současné schůzi Sněmovny.

Související

Více souvisejících

Homosexuálové Radka Maxová adopce

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy