Praha - Senátorka za ODS Daniela Filipiová využila výročí 17. listopadu k tomu, aby vyjádřila svou nespokojenost se současným stavem politiky i společnosti. Ve svém komentáři pro Pravý blok zkritizovala komunisty, provýchodní západní politiku i politická hnutí.
Filipiová kritizuje například to, že pod 25 letech od revoluce roste politická moc komunistů a odvolávají se na svobodu slova a demokracii při svých projevech.
"Je mi podivně z toho, že místopředsedou dolní komory Parlamentu je komunista a k tomu osoba evidovaná na seznamech StB. Je mi podivně z toho, že z pozice místopředsedy PS PČR jede do Ruska vyjednávat s osobou, která je na seznamu nežádoucích osob v rámci EU a USA v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem," píše.
Také jí vadí přítomnost bývalých členů KSČ a StB ve státních firmách a úřadech. "Je mi podivně z toho, když vidím, jak se někteří snaží o likvidaci Ústavu pro studium totalitních režimů. Jak chtějí znemožnit přístup do archivu bezpečnostních složek, jeho oddělením od ÚSTR," říká.
Kritizuje i odklon české zahraniční politiky od jejích původních hodnot a vztahy některých českých politiků s Ruskem či Čínou. V podobném duchu se o cestě předsedy KSČM Vojtěcha Filipa do Moskvy či prezidenta Miloše Zemana do Pekingu vyjádřila i řada jiných politiků.
Filipiové vadí i to, že bývalí členové KSČ se vyjadřují k výročí listopadu 1989 a oslavují svobodu. Stejně tak zaujímá negativní postoj k přítomnosti Zdeňka Ondráčka v parlamentu a ve Stálé komisi pro kontrolu BIS. Ondráček byl dříve členem KSČ a podílel se na potlačování demonstrací během Palachova týdne. Nyní je členem KSČM.
"Je mi podivně z toho, že lidem nevadí bývalí členové KSČ podezřelí ze spolupráce s StB, kteří po roce 1989 využili svých konexí a díky nim a finančním zdrojům si založili firmy a volí je do Parlamentu jako ty, kteří tu vše napraví. Polévá mě horko z podtextu reklamy, která říká, že 'Bejvávalo dobře a zase bude'. Mám tomu rozumět tak, že za totality/socialismu bylo dobře a že zde bude tento systém opět nastolen?" ptá se Filipiová.
Vadí jí také démonizace tradičních politických stran, které jsou ve světle nových hnutí viděny jako negativní vliv v politice. S tím ale Filipiová nesouhlasí.
"Politické strany, jejichž vznik byl nedílnou a logickou součástí polistopadových změn, jsou pro demokracii životně důležité. Bez jejich existence hrozí totalita," dodává.
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 2 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 3 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 4 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 5 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 5 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 6 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 7 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
včera
Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou
včera
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
Odhaduje se, že vlna veder, která v červnu zasáhla Anglii a Wales, usmrtila během svého třídenního vrcholu přibližně 440 lidí denně. Během celého tohoto červnového období extrémních teplot a předchozí vlny veder v květnu přišlo předčasně o život kolem 2 700 obyvatel.
Zdroj: Libor Novák