Bič na líné žalobce? Válková představila nový trestní řád

Nový trestní řád připravuje od března pracovní komise při ministerstvu spravedlnosti, v níž zasedají akademici i odborníci z praxe včetně státních zástupců, soudců či advokátů. Její členové dnes schválili základní principy chystaného zákona. Válková chce materiál předložit vládě místo věcného záměru, jehož zpracování by podle ní proces tvorby zákona prodloužilo.

Jedním z dojednaných principů je zavedení procesní odpovědnosti státního zástupce za to, že u soudu neprovede důkazy, které prokazují vinu obžalovaného, v potřebném rozsahu. "Je to vizitka kvality práce státního zástupce," podotkla ministryně. Pokud státní zástupce někoho postaví před trestní soud, měl by podle ní odpovídat za to, že prokáže jeho vinu.

"Jděte se podívat na hlavní líčení, která probíhají. Hlavně v závažných trestních věcech hospodářské povahy jsme často svědky toho, že soudce sám provádí důkazy či vrací věc k došetření," upozornila Válková. Podle ní je třeba posílit význam řízení přede soudem, kde se nejlépe uplatňují práva obviněného i poškozených.

"Státní zástupce musí být v soudním řízení aktivní," přidal se k ní předseda komise, profesor trestního práva Pavel Šámal. Zdůraznil ale, že za samotný rozsudek bude nadále odpovídat soud. Dodal, že s tím, že aktivita státních zástupců se musí zvýšit, souhlasí i Nejvyšší státní zastupitelství.

Nový trestní řád by také měl zrychlit trestní řízení, a to uspíšením takzvaného řízení přípravného, tedy toho, na němž se podílí policie a státní zástupci. "Chceme omezit případy, kdy je někdo dlouho trestně stíhán a za tři, čtyři roky se trestní stíhání jen tak mimochodem zastaví. Chceme, aby byly důkazy shromážděny v co nejkratší době a státní zástupce poté stíhání buď zastavil, nebo obviněného postavil před trestní soud," uvedla Válková.

Za tím účelem má zákon posílit postavení státních zástupců při dozorování přípravného řízení. "Budou mít odpovídající práva a kompetence, aby mohli potřebné důkazy shromáždit," řekla ministryně.

Informace o tom, že přípravná řízení trvají příliš dlouho, jsou podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zavádějící. V reakci pro ČTK upozornil, že fáze mezi zahájením trestního stíhání a podáním obžaloby loni trvala průměrně 54 dní, přičemž tato úroveň se drží zhruba od roku 2009. "Ze statistik dále vyplývá, že délka řízení u státního zástupce v rámci přípravného řízení, tedy poté, co je věc předložena policií státnímu zástupci k dalšímu opatření, se ve většině případů pohybuje v řádu týdnů. Konkrétně do jednoho týdne je vyřízeno 74 procent věcí a do dvou týdnů dokonce 89 procent věcí," dodal.

Připustil, že existují výjimky. "Nikdy zcela nevymizí případy, jejichž délku ovlivňuje složité obstarávání důkazů, například opatřování znaleckých posudků, výslechy svědků nebo zajišťování důkazů v zahraničí, které zpravidla trvá delší dobu," podotkl.

Zdůraznění odpovědnosti státních zástupců za provádění důkazů zatím komentovat nechtěl s tím, že tato zásada zatím nebyla dostatečně rozvedena.

Ministryně Válková do trestního řádu prosazuje také využití majetku, který připadl státu na základě majetkových trestů uloženým pachatelům, ve prospěch obětí trestných činů. Uvažuje o zřízení zvláštního fondu buď přímo pro poškozené, nebo pro organizace poskytující pomoc obětem trestné činnosti. "To je docela přelomová změna. Důležitý je pocit, že pokud se někomu stane bezpráví, tak orgány činné v trestním řízení zajistí nejenom odsouzení a výkon trestu, ale i to, aby to, co bylo odcizeno, bylo navráceno tomu, komu se taková újma stala," řekla.

Nynější trestní řád pochází z počátku 60. let minulého století, byl mnohokrát novelizován. Příprava nového je součástí programového prohlášení vlády.