Praha - Česká vláda má pouze požádat Norsko o vysvětlení případu odebrání českých sourozenců jejich matce Evě Michalákové, uvedla dnes Sněmovna. Jinak ale nepodnikne nic.
Poslanci neschválili výzvu, aby kabinet poskytl Michalákové diplomatickou ochranu, což by spor o děti povýšilo na mezinárodní úroveň. Poslanci nejsou ani pro to, aby vláda zvážila podání mezistátní stížnosti na Norsko.
Norské království by mělo podle poslanců jen sdělit, proč bratři zůstávají v pěstounské péči, když původní důvod odpadl. Sněmovna by chtěla taky vědět, zda norské úřady uvažují o možnosti svěřit děti do péče jejich českých příbuzných, případně jiných českých pěstounů, a proč sourozenci zůstávají v různých pěstounských rodinách.
V případě, že Norsko nedá přijatelné a podložené odpovědi, česká vláda by měla podle Sněmovny "vyvinout maximální úsilí" k dosažení návratu dětí do Česka. Poslanci navíc doporučili prezidentovi Miloši Zemanovi a kabinetu, aby podnítili uzavření smlouvy s Norskem o ochraně dětí.
Psali jsme: Vraťte nám syny. Boj za české děti pokračuje, zoufalá matka podá v Norsku žalobu na sociálkuMinistryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) se ohradila proti názorům, že kabinet kauzu ignoruje, argumentovala "celým seznamem úkonů". Nová žádost o vrácení dětí do péče je podle ní nutný úkon, protože případ se odehrává podle norských zákonů. Rovněž podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) jsou možnosti obecně omezené.
"Nepředvádějme papírovou válku, snažme se dělat něco hmatatelného," nabádala poslankyně ODS Jana Černochové. Podle jejího stranického kolegy Petra Bendla jde o "nekonečné právní perpetum mobile". Jeho návrh na poskytnutí diplomatické ochrany ale poslanci nepřijali, stejně jako jeden z bodů návrhu Chalánkové o podání mezistátní stížnosti na Norsko.
Pod peticí na podporu matky a hochů je podle Chalánkové zhruba 9400 podpisů. Archy pořadatelé předají ve středu úřadu vlády. Na sbírkovém kontě, z něhož se budou platit norské advokátky, je nyní skoro 360 tisíc korun.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 11 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák