Halík ostře: Evropa má morální povinnost přijmout uprchlíky

"Naše doba se v mnohém podobá době rozpadu Římské říše. Pronásledovaných lidí je dnes na světě mnohem více než v minulosti. Myslím si, že je morální povinností Evropy těmto lidem se otevřít," uvedl Halík, který si je vědom určitých rizik tohoto "novodobého stěhování národů".

"Přináší to rizika ekonomická a také určitá bezpečnostní rizika. Je proto třeba promýšlet způsob integrace těchto menšin," upozornil Halík.

Také podle ekonoma Jana Švejnara je nutné těmto lidem pomoci. "Otázka je, jak tuto novou vlnu integrovat tak, aby se opravdu mohli stát, buď dočasně nebo dlouhodobě, členy společnosti. Aby tu společnost určitým způsobem nezničili," upozornil Švejnar. Podle něj to může skončit buď fiaskem, nesnášenlivostí a radikalismem, nebo naopak to může být pro Evropu přínosné. "Protože Evropa jako celek potřebuje nové hlavně mladé lidi," podotkl profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Švejnar.

Ministr vnitra Milan Chovanec před týdnem v Bruselu řekl, že Česko není z bezpečnostních ani technických důvodů připraveno přijmout uprchlíky v řádu tisíců a nesouhlasí také s možností povinných kvót na rozmístění běženců v členských státech Evropské unie. Nějaké uprchlíky by ale Česko přijmout mohlo, uvedl.

Ministr mluvil také o tom, že by o přijetí uprchlíků mohli rozhodnout lidi v referendu. Podle sociologa a ředitele STEM Jana Hartla je to nesmysl, protože pro Česko, na rozdíl od západních zemí, jde o zcela novou otázku. "Jsme absolutně nepřipraveni přijímat tyto cizí prvky. Pro mnoho lidí je to imaginární hrůza z něčeho, co neznají. Neví, jak se něco takového zvládne, proto zaujímají negativní postoj. V této situaci by referendum mělo naprosto devastující účinek," uvedl Hartl.

Příliv běženců podle Hartla by způsobil problémy i českým úřadům a politikům, kteří na něj nejsou připraveni a nevěděli by si s ním rady. I demokratické strany začnou lavírovat, protože u tohoto chytlavého tématu nebudou chtít ztrácet hlasy.

Česko letos pomáhalo

14. března schválil ministr zahraničních věcí uvolnění prostředků z humanitárního rozpočtu MZV na dotační projekty českých nestátních neziskových organizací, jež vzešly z výběrového řízení). V rámci pomoci zemím s komplexními problémy byly podpořeny tři projekty v Jižním Súdánu, po dvou projektech v Etiopii a Barmě/Myanmaru a po jednom v Čadu a Středoafrické republice - celkem jde o 17 mil. Kč. Na pomoc obyvatelstvu Sýrie a uprchlíkům z této konfliktem postižené země byly schváleny čtyři projekty, z nichž dva budou realizovány přímo v Sýrii, dva pro syrské uprchlíky v sousedním Jordánsku - celkem bylo na tyto projekty uvolněno 12 mil. Kč.

1. dubna ministr zahraničních věcí schválil pomoc ve výši 4,5 mil. Kč pro syrské uprchlíky a místní komunity v Libanonu. Schválený projekt zahrnuje podporu pro pět škol a jeden uprchlický tábor v oblasti Marjeyoun. Realizaci zajistí zastupitelský úřad ČR v Libanonu ve spolupráci s místní neziskovou organizací AGHSAN.

Dne 10. září rozhodl ministr zahraničních věcí o uvolnění další humanitární pomoci pro obyvatelstvo Iráku postižené pokračujícím konfliktem na severu země.

18. listopadu 2014 ministr zahraničních věcí schválil poskytnutí další humanitární pomoci ve výši 3,5 mil. Kč pro syrské uprchlíky v Jordánsku a Libanonu. Pomoc bude zajištěna prostřednictvím Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), informuje MZV ČR.