Česká justice na nohou. Omezení mandátu soudců?

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se taktéž staví proti omezenému mandátu. Kritiku kárných řízení ale mírní - prý nefungují špatně. Nová změna by systém oslabila a znejistila. Problém vidí spíš v tom, že senáty nedostávají na stůl kárné žaloby vždy, kdy by si to situace zasluhovala. Kárnými žalobci jsou zejména soudní funkcionáři a ministr spravedlnosti.

Návrh na zavedení desetiletého mandátu soudců zazněl loni od Svazu průmyslu a dopravy ČR jako součást možných opatření proti údajné insolvenční mafii. Fiala však připomněl, že omezený mandát působil před rokem 1989 jako jeden z nástrojů ke kontrole justice. 

Fiala volá spíše po změnách v kárných řízeních. Dříve bývala dvoustupňová. Kárné žaloby řešily senáty vrchních soudů, odvolání pak NS. Nyní rozhodují jen senáty Nejvyššího správního soudu. Poté připadá v úvahu ústavní stížnost, kterou podle Fialy ani Brožové nelze brát jako plnohodnotný opravný prostředek.

"Změna úpravy kárného řízení nevedla k tomu, aby bylo efektivní a důvěryhodné, naopak si myslím, že se situace zhoršila," uvedl Fiala. Zaznamenal prý nejen kritiku veřejnosti, ale také přímo z justice. "I soudci jsou si vědomi toho, že pokud jsou excesivní jednání kolegů, tak je nezbytné, aby v kárných řízeních byla vyřešena," doplnil Fiala.

Soudcovská funkce je nyní limitovaná jen dovršením 70 let. Omezené jsou však mandáty předsedů a místopředsedů soudů. Jiná úprava platí pro ústavní soudce, kteří jsou jmenováni na deset let. Nedávno se o nové jmenování ucházeli Miloslav Výborný a Jiří Nykodým, Senát je nepodpořil, přičemž zaznívaly výhrady proti jejich konkrétním rozhodnutím. Podle šéfky NS Ivy Brožové lze u Ústavního soudu podobnou úpravu i s jejími důsledky pochopit, jeho agenda je totiž do značné míry politická. U obecných soudů ale omezená funkční období podle ní vhodná nejsou.