Platy poslanců a soudců se mají podle NS opět zvýšit. Při výpočtu došlo k chybě

"Já bych především chtěla zdůraznit, že ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli počítá platy ústavních činitelů podle platného textu zákona. Tento zákon byl novelizován v roce 2002 a od té doby pořád kontinuálně počítáme platovou základnu stejným způsobem," řekla dnes novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Text zákona podle ní jasně stanoví, že se platy ústavních činitelů vypočítávají z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty. Marksová uvedla, že ministerstvo, které zatím text rozhodnutí nemá, je připraveno se výrokem řídit. Marksová míní, že verdikt může mít dopad na platy poslanců a dalších ústavních činitelů.

Zatím není jasné, zda platy soudců plošně dorovná ministerstvo spravedlnosti, nebo budou muset jednotlivě podávat žaloby. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), kterou verdikt překvapil, chce zamezit zbytečným řízením a doufá, že prostředky v rozpočtu najde.

"Já jsem samozřejmě pro to zamezit zbytečným řízením, kdy by jednotliví soudci podávali žaloby a ještě by narůstaly náklady, pokud by si vzali právní zastupování," řekla dnes Válková novinářům. "Z tohoto hlediska doufám, že se najdou v rozpočtu, který ale budu muset řešit s panem ministrem financí (Andrejem Babišem), prostředky, které v případě, že nedojde k nějakému neobvyklému zvratu, umožní této situaci čelit zákonným způsobem. To znamená vyplatit ten rozdíl mezi tím, co soudci obdrželi a tím, co obdržet měli," dodala Válková.

Psali jsme: Nový zákon o žalobcích: Válková po jednání s ČSSD couvá  

Na chybu při stanovení platové základny, od které se odvíjejí platy soudců, upozornily brněnské soudy už před dvěma lety. O rozhodnutí NS, které je třeba respektovat i podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), dnes informovaly Lidové noviny.

ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. MPSV údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.

NS se podle neoficiálních informací ČTK přiklonil k logickému výkladu, že pro účely stanovení platové základny nelze míchat "hrušky s jablky", tedy plné a částečné úvazky. Proto zamítl dovolání státu zastoupeného v řízení Okresním soudem Brno-venkov. Právě tam působí soudkyně, jejíž žaloba se stala "pilotním sporem". Podala ji už v roce 2011, a to nikoliv jen kvůli zjištěné statistické chybě, ale také kvůli dalším platovým restrikcím.

Městský soud v Brně se nejprve z jejího podnětu obrátil na Ústavní soud, který v srpnu 2011 zrušil platovou základnu soudců, která na daný rok fixně činila 54.005 korun. Potom se městský soud žalobou znovu zabýval, rozdělil ji do několika řízení a ženě přiznal za sporné období doplatek 45.700 korun. Krajský soud v Brně pak částku snížil na 10.600 kvůli odlišné úvaze o časové působnosti nálezu Ústavního soudu. NS nyní vrátil soudkyni částku v původní výši. Dovolání totiž podal nejen stát, ale i soudkyně, jež nesouhlasila se snížením sumy. Soudy všech stupňů se však shodly na tom, že ministerstvo pracovalo s nesprávným údajem ČSÚ.

Chybný výpočet se podle Lidových novin dotýká kromě soudců i platů zákonodárců či předsedů významných státních úřadů. Například poslanci by tak mohli mít podle deníku měsíčně více téměř o 5000 korun, ministři o 7000 a prezident či předseda Ústavního soudu o 13.000 korun. Soudci jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, takže se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně, uvádí deník.