Vláda schválila finanční ústavu omezující zadlužení Česka. Podle opozice je vykastrovaná

Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit Parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.

Finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, proto se musí na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. Návrh jsou ochotny podle dostupných informací i přes připomínky podpořit TOP 09 a ODS. Požadavky TOP 09 totiž směřovaly ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal se možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP.

"Z původního konceptu finanční ústavy tato vláda vyjímá i hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování naší země, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí neodpovědnou rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 % HDP. Takto vykastrovanou a zeslabenou verzí finanční ústavy nám současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL posílá za rok své existence už několikátý důkaz o tom, že naše dlouhodobě deficitní finance ji vůbec netrápí. Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu," uvedl dnes Skopeček s tím, že "přijatý koncept finanční ústavy je vykastrovaný".

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.

Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.