Šabatová chce odškodné pro Romku. Ta naoko žádala o byt

Ombudsmanka ČR Anna Šabatová domluvila provokační akci proti realitkám. Byly najaty komparzistky, které předstíraly Romky žádající o byt. A čekalo se, jak budou realitní kanceláře reagovat.

"Zaměstnankyně poradny provedly tři testovací hovory, během nichž se vydávaly za zájemkyně o bydlení. Ve dvou případech se testující pracovnice představily jako Horvátová, v jednom případě se romská pracovnice představila vlastním jménem. Makléři se poté pracovnic zeptali, zda jsou Romky. Poté co tuto otázku pracovnice zodpověděly kladně, jim makléři sdělili, že požadovanou prohlídku bytu nemohou zprostředkovat, neboť si to majitel bytu nepřeje," uvádí ve zprávě ombudsmanka Šabatová a konstatuje, že realitní makléři se dopustili přímé diskriminace na základě etnicity a majitelé bytů se dopustili navádění.

Romové, kteří se cítí diskriminováni, mohou žádat odškodné. Odškodné ale nyní žádá i žena, která zájem o byt pouze předstírala pro ověřující provokační incident. Prý se natolik vžila do role diskriminované osoby, že i ona cítí újmu a chce odškodné.

Šabatová ji v tom podporuje. Prý i této ženě vznikla újma. "Ve zprávě z šetření jsem se zabývala také otázkou situačního testování. V této věci jsem dospěla k závěru, že nemateriální újma, která vznikne osobě mající diskriminační znak (zde etnicita) ucházející se o bydlení "pouze naoko", je srovnatelná s újmou vzniklou osobě skutečně hledající bydlení. Pokud při takovém ověřování dojde k neoprávněnému zásahu do jejích práv, má shodné nároky, jako kdyby se setkala s diskriminací nečekaně," tvrdí Šabatová.

Aby dohodnutý provokatér za svou odvedenou práci pak žádal odškodné? Obdobnou situaci sice soudy v ČR ještě neřešily. Šabatová ale poznamenává, že žena, která žádala o byt jen naoko, nyní chce přeci jen menší odškodné, než kdyby žádala reálně.

Současná ombudsmanka zohledňuje skutečnost, že šlo o provokaci, nikoli skutečnost, neboť testující Romka žádný byt ve skutečnosti nechtěla. "Zároveň jsem dospěla k závěru, že přiznaná náhrada může být snížena tak, aby reflektovala skutečnost, že dotčeným osobám nebylo upřeno něco, co skutečně chtěly," uzavírá Šabatová.