Vláda nepřekvapila, zrušení poplatků smetla ze stolu

"Důvody pro naše stanovisko jsou především věcné. Například jde o sporný bod, že prezident je sice přímo volen, ale zároveň je za určitých okolností odvolatelný parlamentem," sdělil Nečas a dodal, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v brzké době vypracuje nový návrh. Stávající návrh z dílny ČSSD je podle Nečasova týmu nesmyslný a nelze jej použít. "Podle tohoto návrhu by volba byla prakticky nerealizovatelná," řekl premiér.

Hlavním smyslem novely základního zákona bylo zavedení přímé volby prezidenta. Podle této předlohy by prezidenta mohla navrhovat skupina 40 poslanců, 17 senátorů, nebo občan ČR starší 18 let, jehož návrh podpoří petice s nejméně 50 000 podpisy.

"Přímá volba může přispět k větší nezávislosti hlavy státu na momentální vůli vedení politických stran a přispěje k upevnění demokratického vědomí občanů, kteří - jak je to patrné na nízké volební účasti u všech druhů voleb do zastupitelských sborů - mnohdy ztrácejí naději, že mohou reálně ovlivňovat věci veřejné," píše skupina navrhovatelů z ČSSD v důvodové zprávě.

Předkládaný návrh podle nich neusiluje o zásadní změnu rozsahu pravomocí prezidenta republiky a zachovává i model zavedený ústavou, která rozlišuje na jedné straně rozhodnutí prezidenta, k jejichž platnosti je nezbytný spolupodpis předsedy vlády, a na straně druhé jeho rozhodnutí, k nimž se kontrasignace nevyžaduje.

V případě, že Česká republika nebude mít prezidenta, měl by pravomoc vyhlásit volbu předseda Poslanecké sněmovny nebo předseda Senátu, nutný by byl podpis předsedy vlády. Po volbách by měl prezident pravomoc jmenovat premiéra po jednání se všemi politickými stranami.

Změny kompetencí, které novela přináší, se týkají zejména přesunu některých pravomocí z článku 62. do článku 63. Tato na první pohled nevýznamná změna by způsobila, že vybrané pravomoci by se změnily na tzv. kontrasignované, takže by je prezident mohl vykonávat pouze se souhlasem vlády.

V prvé řadě má být rozděleno ustanovení, které prezidentovi umožňuje udělovat milost či zmírňovat trest. V současnosti totiž prezident kromě těchto dvou věcí může ještě nařídit, aby se trestní řízení vůbec nezahajovalo, případně se v něm nepokračovalo.

"Tato varianta mi přijde naprosto krajní a nejsem si jist, jestli by takovou pravomoc vůbec někdo měl mít," uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek s tím, že návrh změny ústavy, který nyní míří na vládu, počítá s oddělením této pravomoci od udělení milosti či zmírnění trestu a řadí ji mezi kontrasignované pravomoci.

"Udělení milosti je něco, co musí být obhajitelné, ale pokud někdo nařídí, aby se řízení vůbec nezahajovalo, tak to vlastně ani obhájit nejde, protože není čím. Takové právo měli tak maximálně monarchové z Boží vůle, ale v demokratické společnosti to nemá co dělat," dodal Zaorálek.

Podle návrhu ČSSD by v případě, že by se prezident rozhodl nařídit nezahájení trestního řízení, musel s takovým řešení souhlasit ještě premiér.

Stejný osud by měl potkat i současnou praxi jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB). V této problematice má nyní prezident volné ruce, ale podle návrhu by volbu guvernéra či dalších členů rady měl prezidentovi ještě schválit premiér. "Dost pochybuji, že bychom našli ještě nějakou další parlamentní demokracii, v níž by prezident mohl jmenovat členy centrální banky, jak se mu zlíbí," vysvětlil Zaorálek