Praha – ODS navrhovala, aby základní sazba DPH klesla z 21 na 19 procent a první snížená sazba z 15 na 14 procent. Vláda však dnes tento návrh smetla ze stolu, protože prý neodpovídá vládním záměrům a mělo by významné dopady na státní rozpočet i rozpočty krajů a obcí.
Opoziční ODS předpokládala, že snížení sazeb by snížilo výběr daně nejvýše o 15 miliard korun, a to při zohlednění vyšších příjmů vyvolaných následnými vyššími útratami. S tím vláda nesouhlasí a uvádí, že dopad by byl o tři miliardy vyšší. Navíc plné promítnutí nižší sazby daně do poklesu cen je podle vlády velmi nepravděpodobné.
Kromě toho chtěli občanští demokraté převést stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů do první snížené sazby, která má podle jejich návrhu klesnout na 14 procent. Nyní jsou v základní 21procentní sazbě. Argumentuje i tím, že klesne motivace restauratérů vyhýbat se daňové povinnosti.
S tím už ale počítá i vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb, kterým se nyní Sněmovna zabývá. Podle vlády je neodůvodněné, aby Parlament projednával shodnou úpravu ve dvou samostatných předlohách.
I přes negativní postoj vlády návrh dostanou k projednání poslanci, zabývat se jím budou na některé ze svých příštích schůzí.
Občanští demokraté také žádali zrušení silniční daně. Poukazují na to, že silniční daň je složitá na výběr a představuje neúměrnou administrativní zátěž pro podnikatele. Výběr zajišťovalo 638 úředníků a jejich mzdové náklady si vyžádaly téměř 400 milionů korun, uvádí ODS v důvodové zprávě.
Kabinetu ale podle předběžného stanoviska vadilo, že zrušení daně by vyžadovalo neplánované zvýšení státních dotací fondu dopravní infrastruktury nebo ukončení jeho některých činností. Celkové příjmy SFDI loni činily zhruba 59,5 miliardy korun.
Navíc by prý taková úprava nebyla v souladu s unijním řádem. Zákon o silniční dani, který by bez náhrady zrušila, totiž obsahuje některé evropské směrnice.
Související
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 57 minutami
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 1 hodinou
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 4 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 5 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 7 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák