Kalousek se pustil do Zemana, Babiše a Konvičky. Pak prozradil, co budeme dělat s uprchlíky

Praha - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil nový plán na řešení uprchlické krize. Země EU by si měly podle něj povinně rozdělit dalších 120 tisíc migrantů, celkem tedy 160 tisíc běženců. To se nelíbí vládě ani opoziční TOP 09.

"Podporujeme českou vládu v jejím stanovisku, že povinné kvóty nejsou řešení, protože povinně administrativně někomu nařizovat, že musí zůstat na území nějaké země, kde zůstat nechce, nedává žádný smysl. Na druhou stranu to, co nám opravdu vadí, je strašení lidí, že ten či onen uprchlík u nás znamená rozvrat naší civilizace. To prostě není pravda. Je to obracení se na strach lidí. Je to obracení se na ty nejnižší instinkty. A mrzí nás, že to dělá prezident republiky, že to dělá bývalý prezident, a že to dělají pánové Babiš a Konvička v honbě za politickými body. Opravdu vyvolávají zbytečný strach," uvedl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v pořadu Interview ČT24.

Na základní rozlišení, kteří uprchlíci jdou do Evropy za ekonomickými zájmy a kteří zde hledají bezpečné útočiště, jsou podle Kalouska zpravodajské služby. Přiznává ale, že to nejde 100%. "Tak jako vám ve svobodném světě nikdo nedá garanci, že já nebo vy nejsme skrytí teroristé, kteří zítra něco nezpůsobí. Představa, že každý uprchlík je potenciální terorista, je asi stejně pravděpodobná, jako že potenciální terorista je každý z nás. Sebevědomá bohatá země, a to jsme my, s 10 miliony lidí, by se neměla bát přijetí 3-4 tisíc uprchlíků na vlastní palubu. Když si to vezmete do minulosti, tak jsme dokázali přijmout zhruba 12 až 13 tisíc Řeků, kteří potřebovali pomoct. To bylo v nějaké době a v nějaké politické situaci. Na území téhle země je 25 tisíc Vietnamců, aniž by to působilo nějaké výrazné problémy. Také jsou z jiného světa, z jiné kultury a jiného náboženství," dodal.

"Nesmíme se bát tady přijmout 4,5 tisíc uprchlíků. S tím, že jim jasně řekneme, že zákony platí pro každého. Platí pro každou zemi. My jsme podepsali nějaké mezinárodní dohody, jsme vázáni nějakými dohodami o azylovém řízením, zákonem o azylovém řízení a na území této země platí nějaké zákony. My podporujeme Policii České republiky, která je kritizována některými aktivisty v zahraničí, jak postupuje, protože důsledně dodržuje zákony. Jestliže dneska někdo říká, že Dublinská dohoda o přistěhovalectví je přežitá díky této mimořádné imigrační krizi, tak je to možná pravda. Ale platí do té doby, dokud ji nebudeme novelizovat," upozornil následně Kalousek.

Pokud projdou kvóty navrhované Evropskou komisí, domnívá se, že EU nemá žádnou možnost, jak donutit uprchlíky zůstat v zemích, do kterých byli přiřazeni. "A někteří zástupci Evropské komise vlastně už dnes začínají ty povinné kvóty vysvětlovat trochu jinak. Říkají těm zemím, vy musíte pomoct tím procesem. Vy musíte zprocesovat azylové žádosti pro tolik a tolik tisíc uprchlíků. Ti od vás dostanou ty dokumenty, ti dostanou ten azyl a kam se potom pohnou v rámci schengenského prostoru, to už je jejich věc. A myslím si, že to je celkem pragmatický přístup. Unie má těžko jiný nástroj, než že pokud to přehlasuje, tak přimět danou zemi, aby skutečně v rámci procesu splnila svojí povinnost vůči tolika a tolika tisícům nebo desetitisícům uprchlíků," podotkl.

Ve chvíli, kdy běžence přijmeme, bychom podle poslance měli udělat všechno pro to, abychom za předpokladu, že budou ochotni respektovat naše zákony, naše zvyklosti, náš hodnotový systém, se mohli zařadit do naší společnosti. "K tomu bychom měli umět vyčlenit příslušné rozpočtové prostředky a poskytnout jim nějaké základní školení, získání dovedností, získání jazyka. To si myslím, že v takovém případě by bylo pochopitelně prospěšné," myslí si Kalousek.

Podotkl také, že nikdy není pozdě na to, abychom dodržovali pravidla. "Já poměrně dost zazlívám paní kancléřce Merkelové, že mezi těmi pravidly kličkovala. Že v určité fázi přestala respektovat azylové zákony a azylovou politiku Evropské unie. Dnes se k tomu, myslím, znovu vrací. Já si myslím, že přísné dodržování pravidel, přísné dodržování azylového řízení a toho, že prostě každá lidská bytost, která je ohrožena ve své vlasti na životě a na svobodě, má prostě právo požádat někde jinde o ochranu. Ryze ekonomičtí uprchlíci musí počítat s tím, že budou vráceni a skutečně vráceni budou. To jsou prostě pravidla," uvedl.

Podle ministra financí Andreje Babiše by se do řešení uprchlické krize mělo zapojit i NATO. S tím ale Kalousek ostře nesouhlasí. "Ne. Za prvé, NATO od toho nemáme. Za druhé, žádný člen vlády, ani premiér, ani první místopředseda, ani ministr kultury, ani ministr obrany tady není od toho, aby vyzýval NATO. To je stejné, jako kdybyste vy zítra vyzvala organizaci NASA, aby vyslala něco do vesmíru. A pan Babiš se tady zachoval jako šašek," rozjel se exministr. "NATO tady na to není. Prostě to je naprostá hloupost a pan Babiš promluvil jako šašek, jako se šaškem s ním o tom také každý bude mluvit," dodal.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Miroslav Kalousek Andrej Babiš uprchlíci

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 1 hodinou

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

včera

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

včera

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

včera

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

včera

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy