Kalousek se pustil do Zemana, Babiše a Konvičky. Pak prozradil, co budeme dělat s uprchlíky

Praha - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil nový plán na řešení uprchlické krize. Země EU by si měly podle něj povinně rozdělit dalších 120 tisíc migrantů, celkem tedy 160 tisíc běženců. To se nelíbí vládě ani opoziční TOP 09.

"Podporujeme českou vládu v jejím stanovisku, že povinné kvóty nejsou řešení, protože povinně administrativně někomu nařizovat, že musí zůstat na území nějaké země, kde zůstat nechce, nedává žádný smysl. Na druhou stranu to, co nám opravdu vadí, je strašení lidí, že ten či onen uprchlík u nás znamená rozvrat naší civilizace. To prostě není pravda. Je to obracení se na strach lidí. Je to obracení se na ty nejnižší instinkty. A mrzí nás, že to dělá prezident republiky, že to dělá bývalý prezident, a že to dělají pánové Babiš a Konvička v honbě za politickými body. Opravdu vyvolávají zbytečný strach," uvedl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v pořadu Interview ČT24.

Na základní rozlišení, kteří uprchlíci jdou do Evropy za ekonomickými zájmy a kteří zde hledají bezpečné útočiště, jsou podle Kalouska zpravodajské služby. Přiznává ale, že to nejde 100%. "Tak jako vám ve svobodném světě nikdo nedá garanci, že já nebo vy nejsme skrytí teroristé, kteří zítra něco nezpůsobí. Představa, že každý uprchlík je potenciální terorista, je asi stejně pravděpodobná, jako že potenciální terorista je každý z nás. Sebevědomá bohatá země, a to jsme my, s 10 miliony lidí, by se neměla bát přijetí 3-4 tisíc uprchlíků na vlastní palubu. Když si to vezmete do minulosti, tak jsme dokázali přijmout zhruba 12 až 13 tisíc Řeků, kteří potřebovali pomoct. To bylo v nějaké době a v nějaké politické situaci. Na území téhle země je 25 tisíc Vietnamců, aniž by to působilo nějaké výrazné problémy. Také jsou z jiného světa, z jiné kultury a jiného náboženství," dodal.

"Nesmíme se bát tady přijmout 4,5 tisíc uprchlíků. S tím, že jim jasně řekneme, že zákony platí pro každého. Platí pro každou zemi. My jsme podepsali nějaké mezinárodní dohody, jsme vázáni nějakými dohodami o azylovém řízením, zákonem o azylovém řízení a na území této země platí nějaké zákony. My podporujeme Policii České republiky, která je kritizována některými aktivisty v zahraničí, jak postupuje, protože důsledně dodržuje zákony. Jestliže dneska někdo říká, že Dublinská dohoda o přistěhovalectví je přežitá díky této mimořádné imigrační krizi, tak je to možná pravda. Ale platí do té doby, dokud ji nebudeme novelizovat," upozornil následně Kalousek.

Pokud projdou kvóty navrhované Evropskou komisí, domnívá se, že EU nemá žádnou možnost, jak donutit uprchlíky zůstat v zemích, do kterých byli přiřazeni. "A někteří zástupci Evropské komise vlastně už dnes začínají ty povinné kvóty vysvětlovat trochu jinak. Říkají těm zemím, vy musíte pomoct tím procesem. Vy musíte zprocesovat azylové žádosti pro tolik a tolik tisíc uprchlíků. Ti od vás dostanou ty dokumenty, ti dostanou ten azyl a kam se potom pohnou v rámci schengenského prostoru, to už je jejich věc. A myslím si, že to je celkem pragmatický přístup. Unie má těžko jiný nástroj, než že pokud to přehlasuje, tak přimět danou zemi, aby skutečně v rámci procesu splnila svojí povinnost vůči tolika a tolika tisícům nebo desetitisícům uprchlíků," podotkl.

Ve chvíli, kdy běžence přijmeme, bychom podle poslance měli udělat všechno pro to, abychom za předpokladu, že budou ochotni respektovat naše zákony, naše zvyklosti, náš hodnotový systém, se mohli zařadit do naší společnosti. "K tomu bychom měli umět vyčlenit příslušné rozpočtové prostředky a poskytnout jim nějaké základní školení, získání dovedností, získání jazyka. To si myslím, že v takovém případě by bylo pochopitelně prospěšné," myslí si Kalousek.

Podotkl také, že nikdy není pozdě na to, abychom dodržovali pravidla. "Já poměrně dost zazlívám paní kancléřce Merkelové, že mezi těmi pravidly kličkovala. Že v určité fázi přestala respektovat azylové zákony a azylovou politiku Evropské unie. Dnes se k tomu, myslím, znovu vrací. Já si myslím, že přísné dodržování pravidel, přísné dodržování azylového řízení a toho, že prostě každá lidská bytost, která je ohrožena ve své vlasti na životě a na svobodě, má prostě právo požádat někde jinde o ochranu. Ryze ekonomičtí uprchlíci musí počítat s tím, že budou vráceni a skutečně vráceni budou. To jsou prostě pravidla," uvedl.

Podle ministra financí Andreje Babiše by se do řešení uprchlické krize mělo zapojit i NATO. S tím ale Kalousek ostře nesouhlasí. "Ne. Za prvé, NATO od toho nemáme. Za druhé, žádný člen vlády, ani premiér, ani první místopředseda, ani ministr kultury, ani ministr obrany tady není od toho, aby vyzýval NATO. To je stejné, jako kdybyste vy zítra vyzvala organizaci NASA, aby vyslala něco do vesmíru. A pan Babiš se tady zachoval jako šašek," rozjel se exministr. "NATO tady na to není. Prostě to je naprostá hloupost a pan Babiš promluvil jako šašek, jako se šaškem s ním o tom také každý bude mluvit," dodal.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Miroslav Kalousek Andrej Babiš uprchlíci

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 5 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 6 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 10 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy