Zemanovi věří téměř 60 procent občanů. Jak si vedou další ústavní instituce?

V prosinci 2015 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 59 % občanů, v tom 20 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně" a 39 % „spíše". Naopak nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 39 %, v tom 26 % „spíše" a 13 % „rozhodně". 2 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „neví".

Vládě v porovnání s prezidentem republiky důvěřuje pouze menšina veřejnosti ve výši mírně nad úrovní dvou pětin (44 %), když 5 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřuje" a 39 % jí „spíše důvěřuje". Lehce nadpoloviční většina (53 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 15 % jí „rozhodně nedůvěřuje" a 38 % „spíše nedůvěřuje". Zbývající 3 % se nedokázala vyjádřit.

Obě komory parlamentu, Poslanecká sněmovna a Senát, jsou hodnoceny dosti podobně, když asi třetina dotázaných jim vyjadřuje důvěru (35 % u Poslanecké sněmovny, 33 % u Senátu) a tři pětiny (shodně 61 %) jim nedůvěřují, uvedl soc.cas.cz.

Psali jsme: Zeman velezrádce? Senátoři se přeli o další projednávání petice  

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se podíly důvěry a nedůvěry zhruba vzájemně vyvažují. O něco lépe jsou na tom přitom krajská zastupitelstva, jimž 45 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 41 % a zbylých 14 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) se podíly důvěry a nedůvěry shodně rovnaly 40 % a 20 % uvedlo odpověď „neví".

Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěřujících dosahoval 61 %, v tom 13 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 48 % jim „spíše důvěřuje".

Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí zhruba třetinu (34 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 23 % a „rozhodně" 11 %. Starostové jsou na tom ještě o trochu lépe, když důvěru jim vyjádřilo 64 % občanů, v tom 18 % „rozhodně" a 46 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla podílu tří desetin (30 %), když 19 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 11 % jim „rozhodně nedůvěřuje".

Další zkoumané instituce zařazené do prosincového výzkumu pak vycházejí z hlediska důvěry poměrně příznivě a navzájem dosti podobně. Veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) a Ústavnímu soudu důvěřuje mírně nadpoloviční většina (53 %, respektive 55 %), nedůvěra v případě ombudsmana dosahuje 30 %, u Ústavního soudu je to 33 %. Nejvyšší kontrolní úřad pak má v současné době důvěru poloviny (50 %) obyvatel, nedůvěra se podobně jako u Ústavního soudu pohybuje na úrovni jedné třetiny (33 %).

Prezidentovi republiky častěji důvěřují důchodci, obyvatelé Moravy, a to zejména Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, věřící katolíci, lidé, kteří se politicky zařazují na levici a levý střed, voliči ČSSD a lidé spokojení se současnou politickou situací. Naopak nižší důvěru nebo zvýšený podíl nedůvěry prezidentovi republiky šetření zaznamenalo mezi absolventy vysokých škol, dotázanými z Čech a zejména z Prahy, lidmi bez náboženského vyznání, těmi, kdo se hlásí k pravici či pravému středu, příznivci TOP 09, rozhodnými nevoliči, dotázanými nespokojenými se současnou politickou situací a těmi, kdo současnou ekonomickou situaci v ČR hodnotí jako špatnou.

Psali jsme: Proboha, zhrozil se Zeman nad platy v hospici. Výdaje na sociální péči chce zvýšit  

Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, lidé věřící, spokojení se svým životem i s politickou situací, respondenti příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, obyvatelé velkých měst s populací nad 80 tisíc včetně Prahy a voliči ČSSD či ANO. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi nezaměstnanými, dotázanými se špatnou životní úrovní své domácnosti, kritickými k současné ekonomické situaci, nespokojenými se současnou politickou situací, nespokojenými s vlastním životem, rozhodnými nevoliči bez preferované strany, lidmi bez vyznání, obyvateli Ústeckého kraje a respondenty z obcí a malých měst s populací od 2 do 5 tisíc obyvatel nebo ze středně velkých měst s populací od 30 do 80 tisíc obyvatel.

Poslanecké sněmovně častěji důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, Pražané, obyvatelé Plzeňského kraje, dotázaní z velkých měst s populací nad 80 tisíc a voliči ČSSD či ANO. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících Poslanecké sněmovně šetření ukázalo mezi dotázanými se špatnou životní úrovní své domácnosti, respondenty kritickými k současné ekonomické situaci, nespokojenými se současnou politickou situací, nespokojenými s vlastním životem, stoupenci mimoparlamentních stran a rozhodnými nevoliči bez preferované strany, obyvateli severozápadních Čech (Ústeckého a Karlovarského kraje) a respondenty z měst s populací od 30 do 80 tisíc obyvatel.

Senátu ve zvýšené míře důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, dotázaní z velkých měst s populací nad 80 tisíc a voliči ČSSD či ANO. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících Senátu šetření ukázalo mezi dotázanými se špatnou životní úrovní své domácnosti, lidmi hodnotícími současnou ekonomickou situaci v ČR jako špatnou, dotázanými nespokojenými se současnou politickou situací, lidmi nespokojenými s vlastním životem, stoupenci KSČM, rozhodnými nevoliči bez preferované strany a respondenty z obcí do 800 obyvatel nebo z měst s populací od 30 do 80 tisíc obyvatel.