Důvěra v Zemana vzrostla na 63 procent. Jak si vede Sobotkova vláda?

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů.

Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Aktuální pokles však není nikterak dramatický.

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014. Je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS nemá v současné ministry důvěru. Mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina, při čemž je od loňského roku zvláště patrný propad míry důvěryhodnosti ve vládu u stoupenců KSČM.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu a Senát zjišťujeme u příznivců KDU-ČSL, naopak nejnižší u stoupenců KSČM. Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly.

Míra důvěry v prezidenta republiky od nástupu Miloše Zemana do funkce kolísá mezi 50 a 60 %. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je tedy zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu).

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %). Pro úplnost dodejme, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají častěji důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát než lidé s nižším vzděláním. V důvěryhodnosti vlády žádné rozdíly v závislosti na úrovni vzdělání nezjišťujeme.

Prezidentovi nejčastěji důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase: zatímco mezi stoupenci ČSSD se míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.