Norská vláda slíbila prošetřit pochybení Barnevernetu

Konkrétně během jara je plánováno zahájení procesu otevírání jednotlivých sporných případů kvůli zjištění chyb, kterých se měl Barnevernet v minulosti dopustit.

Ve svém vyjádření pro norský list Stavanger Aftenblade to řekl Kai Morten Terning, který působí jako sekretář na ministerstvu pro děti, rovnost a sociální začleňování. Tento krok má být reakcí na nedávné velmi ostré vyjádření advokátky a expertky na lidská práva Gro Hillestand Thune, která kritizovala četná pochybení Barnevernetu, a volala po vytvoření profesionálního a nezávislého výboru, v němž by měly být prošetřovány jednotlivé sporné případy pro odhalení pochybení v systému péče o děti.

Utrpení mladé Idy

Konkrétně upozorňovala na případ Idy, sedmnáctileté dívky, která žila jen se svoji matkou, a odebrána byla v patnácti letech. Tato dívka omylem poslala zprávu určenou jednomu z jejích kamarádů svému učiteli. Ve zprávě se IDA zmiňovala o tom, že brala valium a byla v době, kdy nějaký čas žila s matkou Africe, znásilněna.

Učitel věc iniciativně nahlásil na příslušná místa, což vedlo k následnému odebrání. Potřeba je zde také zmínit, že dětství Idy nebylo lehké a pro odebrání by se v tomto případě daly najít i rozumné důvody, nicméně Barnevernet namísto pomoci úplně zruinoval dívce život. Ida byla odloučena od své rodiny, přátel a všech svých dosavadních zálib a umístěna do 1300 kilometrů vzdáleného dětského domova.

Pobyt v zařízeních Barnevernetu pro ni představoval nepředstavitelné utrpení. Po odebrání byla přemístěna sedmkrát za osm měsíců a čekala tři a půl měsíce v nouzovém zařízení ve Stavangeru. Zoufalá situace ji dovedla k velmi agresivnímu chování, které obrátila i proti sobě v podobě sebepoškozování. Důsledkem toho skončila mnohokrát v nemocnici, protože mj. polykala rozbité sklo.

Podrobný popis komplikovaného případu této nešťastné dívky by vydal na několik samostatných článků. Jedno je ale jasné. Vzhledem k relativně vysokému věku Idy se mělo více přihlédnouti k jejímu mínění, což se ale nestalo. Právě proniknutí této velice zamotané a složité kauzy na veřejnost mělo velký vliv na to, že i norští politici volají po důkladném přezkoumání toho, jak Barnevernet pracuje.

Bezprecedentní záležitost

Ale zpátky k samotnému vyšetřování případů Barnevernetu. Dle slov už zmíněného sekretáře je to poprvé v historii, kdy vláda bude prozkoumávat jednotlivé případy k odhalení toho, jak pracuje Barnevernet jako celek.

Další dobrou zprávou je prohlášení samotné ministryně Solveig Horne, podle něhož by měly být při rozhodování o náhradní péči upřednostňována nejbližší, tedy biologická rodina. Pokud dítě bude muset být vychováváno jinde než u biologických rodičů, mělo by přejít k někomu z blízké rodiny. Nerad bych chválil předčasně, ale zdá se, že se norské kroky ubírají správným směrem.

Norský posun ve věci Barnevernetu považuji za obrovský úspěch a jsem rád, že si norská vláda uvědomila závažnost celé situace. Většina lidí v norské sociálce sice dělá svoji práci tak, jak má, nicméně v minulosti došlo a stále dochází k pochybením, která musí být bezpodmínečně napravena.

O řadě z případů už jsem psal a není snad třeba je zde více popisovat. Proto doufám, že nyní nezůstane jen u slov a norské vyšetřování povede k tomu, že spravedlnosti bude učiněno za dost.